Svět vzhůru nohama

        Při pozorování světa okolo nás není snadné vidět mnoho dobrého. Spíš se setkáme s projevy zla a násilí. Zdá se, jako by temné síly vítězily na celé čáře. Nedivme se proto, že je tolik lidí, kteří raději slouží sami sobě a zlu, než by se věnovali pomoci potřebným.

        Pokud člověk odmítne možnost existence dobrého a milujícího Boha, nemá mnoho důvodů k tomu, aby se pokusil v tom zkaženém hledat světě dobro. Šalomouna jeho pozorování světa dovedlo k následujícímu závěru:
"Dále jsem poznal, co je běžné mezi lidmi;
   kde má být právo, tam je křivda a bezpráví,
   kde má být spravedlnost, tam je bezbožnost." (Kazatel 3,16)

        Ke správnému pochopení tohoto textu je potřeba pamatovat na tom, v jaké společnosti Šalomounovo pozorování probíhalo. To vše, o čem píše, vidí ve svém vlastním království. Vše se odehrává v Izraeli, národě který měl být reklamou na Boží království.

        Podívejme se na chvíli do doby Ježíše Krista a připomeňme si jeden příběh: Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma. V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly.
Udělal si z provazů bič a všechny z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel a prodavačům holubů poručil: "Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!" (Jan 2,13-16)

        Všímáte si, kde se v Ježíšově době usadili lidé, kteří chtěli bohatnout na touze ostatních po odpuštění hříchu? To je to nejhorší, co se může stát. Tito obchodníci s tichým souhlasem kněží okrádali poutníky, kteří přišli ze vzdálených míst, aby zde obětovali oběť, která jim měla pomoci uvěřit tomu, že jim Bůh odpustil jejich vyznané hříchy.

        Se spravedlností se neobchoduje. Přestože Boha stála život vlastního syna, nabízí nám ji zadarmo. Vždy se najdou lidé, kteří zneužívají své postavení. Úplatní soudci, prokurátoři, policisté. Kněží, kteří chtějí bohatnout díky tomu, že je věřící potřebují...

        Jak se k tomu jednou postaví Bůh? Myslím, že odpověď už známe díky příběhu o tom, jak Ježíš vyhnal s bičem v ruce chrámové kšeftaře. Aby to bylo jasné a nezpochybnitelné, Šalomoun dodá:
"Tehdy jsem si řekl:
   Bůh bude soudit jak spravedlivého, tak i ničemu.
   Každá věc a každý skutek má svůj čas. " (Kazatel 3,17)

        Pokud se setkám s nespravedlností, křivdou a bezprávím tam, kde má platit právo, mohu si připomínat tato slova. Na naší zemi nemá spravedlnost moc místa. V Božím království ale bude samozřejmostí. Proto bych si měl také dávat dobrý pozor, abych se nepřidal k těm, pro které je bezpráví a křivda něčím normálním.

        Jak se bránit? Nejlépe tím, když přijmu Ježíšovu nabídku: "Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou." (Zjevení 3,20) Ježíš chce vstoupit do mého života. Dovolím mu to?