Sváteční kázání: "Má cenu se ještě dnes zabývat Ježíšem?"

Kolegové blogeři, milí čtenáři, chcete-li ještě chvíli svátečně přemýšlet, čtěte dál. Ale i kdybyste už dál nečetli, tak Vám alespoň popřeji příjemnou sváteční pohodu a hodně lásky od Vašich nejbližších. Nejen dnes, ale i každý další den Vašeho života.

Dvakrát ročně se i v ateistické společnosti hovoří o Ježíši Kristu. Na jaře to jsou Velikonoce a v zimě pak Vánoce, které právě prožíváme. V tyto dny zaregistrují Ježíšovo jméno i lidé, pro které jinak vlastně ani nic neznamená. Když se podíváme do evangelií, zjistíme, že to není nic nového. S něčím podobným se setkáváme i u biblické zprávy o Ježíšově narození.

Podívejme se na čtyři rozdílné přístupy k osobě Ježíše Krista. A přemýšlejme, který z těchto přístupů je nám nejbližší a který odpovídá naší životní praxi.

Mudrci od východu
Ježíšovo narození moc lidí nezaregistrovalo. Byli tu ale lidé, kteří si všimli něčeho zvláštního ještě dříve, než se narodil. V lidové tradici jsou známí jako tři králové. Podívejme se dnes poprvé do Bible.
Mat.2,1+2: Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit."
Tito lidé objevili na nebi nezvyklou hvězdu a ve starých spisech našli proroctví o narození zvláštního krále. Proto se ho vydali hledat. Byli překvapeni, že v zemi tohoto krále nikdo neoslavoval jeho narození.

Přesto se od učenců dověděli, kde mají nového krále hledat.
Mat.2,9-12: Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.
Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí.
Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu.
Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.
Tito mágové považovali Ježíše za zvláštního krále. Přivedla je k němu jejich "vědecká zvídavost". Touha poznávat nepoznané. Když ho uviděli, vzdali mu královské pocty a odešli domů. Se vší pravděpodobností tím pro ně Ježíš přestal být zajímavý. Už ho viděli.

Židovští duchovní
V tomto příběhu se setkáváme s lidmi, kteří měli Ježíšovo narození očekávat a pak také slavit jako první.
Mat.2,3-6: Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.
Oni mu odpověděli: "V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: `A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.´"
Židovští duchovní dobře věděli, kdy a kde se má narodit Mesiáš. Jenže slova proroka Izajáše a dalších se jim moc nezamlouvala. Přáli si Mesiáše, který by se narodil v paláci a měl urozený rodokmen.
Ale může se v chlévě narodit něco dobrého a urozeného? Ježíš se nenarodil v paláci a ani Nazaret, do kterého se přestěhoval, mu pověst moc nevylepšil. Jeden z jeho pozdějších učedníků o něm prohlásil: "Z Nazareta? Co odtamtud může vzejít dobrého?" Filip mu odpoví: "Pojď a přesvědč se!" (Jan.1,46)  Byla to odpověď zcela v duchu náboženských vůdců Izraele.

Herodes
Další možný přístup k Ježíši představuje Herodes. Pro něj byl Ježíš konkurencí. Měl z něj strach.
Mat.2,12+16-18: Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země...
Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.
Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremjáše: `Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není.´
Strach z Ježíše může někdy vést až k agresivitě. Své by o tom mohli říci křesťané, kteří v minulosti žili v zemích, kde se budoval komunismus. A dnes by k tomu měli co říci křesťané, kteří žijí v muslimských zemích.

Pastýři
Poslední, čtvrtý přístup k Ježíši popisuje ve svém evangeliu Lukáš:
Luk.2,8-18: A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.
Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň.
Anděl jim řekl: "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí."
A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: "Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení."
Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: "Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil."
Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to slyšeli, užasli nad tím, co pastýři vyprávěli.
Proč hledali Ježíše tito prostí pastýři? Nebyli tak učení, jako jejich náboženští vůdci. Ale věřili prorokům. Proto také poslechli anděly a šli se poklonit Spasiteli.
Obdivuji víru pastýřů. Jdou se klanět malému dítěti, které se narodilo ve chlévě. Dokázali bychom vidět v malém dítěti svého Zachránce, Vysvoboditele, Vykupitele a Spasitele?
Oni to dokázali. Tak proč ne my? Proč ne já?

Závěrem si dovolím přejít do doby, kdy už Ježíš nebyl malým dítětem, ale slavným a obdivovaným učitelem, za kterým šly velké zástupy.
Mat.16,13-16: Když Ježíš přišel do končin Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?"
Oni řekli: "Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků."
Řekl jim: "A za koho mne pokládáte vy?"
Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého."

Nejdůležitější otázka mého života: "Za koho považuji Ježíše já?
-         je pro mne jen objektem zkoumání, jako byl pro mudrce?
-         je pro mne někým, kdo mi ani nestojí za to se jím zabývat?
-         je pro mne konkurencí?
-         nebo je pro mne Spasitelem?
Na tuto otázku bych měl odpovědět co nejdříve. Záleží na tom totiž můj život. Odmítnutím Ježíše odmítám i jeho požehnání a vše, co s tím souvisí.

Před námi jsou ještě dva sváteční dny. Zkusme je využít k rozjímání nad otázkou: "Za koho považuji Ježíše?"

Přeji Vám všem, kteří jste dočetli až sem, aby Vám ten živý Ježíš, král vesmíru a Bůh, žehnal a chránil Vás i Vaše rodiny a domovy v dalších dnech Vašeho života - v duchu modlitby, která zazní dnes večer na naší sváteční bohoslužbě:
"Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv, ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.
Sám pak Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista."

Amen.

Toto kázání zazní dnes večer v deset hodin na Vánoční bohoslužbě pro sídliště Slezská ve Frýdku  (Více na www.frydek.net)

Věřím, že pochopíte, že u tohoto článku nebude diskuze. Nechci rušit pokojnou atmosféru Vašich domovů a navíc nebudu většinu večera doma. Ale pokud chcete, napište mi vzkaz na můj mail. Až se vrátím, rád si ho přečtu a případně odpovím.