Setkání se vzkříšeným (Začalo to zklamáním 3)

Ještě před svým ukřižováním Ježíš několikrát prohlásil, že bude zabit a pak, třetí den, vstane z mrtvých. Jeho učedníci v té době ale raději sní o tom, jaké to bude, až konečně pod Mesiášovým vedením vyženou ze své země Římany a obnoví Davidovo království.

Ježíšova smrt je proto zaskočila. Nevěřili, že vstane z mrtvých. Byli zoufalí, zklamaní a měli pocit, že je Ježíš podvedl. Přesto se nakonec scházejí na jednom tajném místě, kde se chtějí poradit, jak dál. Bojí se, že by také mohli skončit na kříži, a tak raději zavírají dveře na petlici.

Ve chvíli, kdy se společně bojí o svůj osud, se Ježíš najednou objevuje mezi nimi. Neumí si to vysvětlit, protože dveře jsou stále zamčené. Když slyší známý hlas, překvapeně se za ním obrací. „Pokoj vám!“ To jsou Ježíšova první slova, která působí jako balzám na jejich bolavé duše. Právě to v té chvíli potřebují a tak se jejich srdce pomalu uklidňují.

S Ježíšem se pak po jeho vzkříšení setkávají ještě čtyřicet dnů. Teď už chápou, jak to myslel, když kázal, že jeho království není z tohoto světa. Ježíš jim konečně může vysvětlit, že musí odejít do svého nebeského domova a oni budou pokračovat v šíření radostné zprávy o blížícím se nebeském království.

Mesiáš jim připomíná stará proroctví, přidává nová zaslíbení a oni najednou vše vidí v úplně novém světle. Jejich víra roste. Věří i tomu, že se z jejich malé skupinky stane hnutí, které změní dějiny světa a pomůže milionům lidí poznat Boží lásku, která se projevila v životě jejich Učitele.

Jsou tím vším tak nadšeni, že by do světa nejraději vyrazili hned. Ježíš jim ale v takových chvílích připomíná, že se setkají s nepřátelstvím a mnoho z nich dokonce pro svou víru položí život. Jejich nepřáteli nejsou jen lidé, ale i samotný ďábel a jeho spojenci démoni.

“Až se dostanete do problémů“, říká jim, “nezapomeňte, že nejste sami. Já budu vždy s vámi. I kdybyste zemřeli, není to konec, protože já mám moc vás vzkřísit z mrtvých!“

Během těch čtyřiceti dnů učedníci se učí všemu, co budou potřebovat ke splnění úkolu, pro který je Ježíš vyvolil. Ví, že mohou počítat s jeho zázračnou mocí. Pokud to bude třeba, budou dělat stejné zázraky jako on. Nemocní budou po jejich modlitbách uzdravení a někteří mrtví dokonce vstanou k novému životu. Tyto zázraky ale nebudou hlavní náplní jejich zvěstování, jen mají pomáhat zrodu víry v srcích jejich posluchačů.

Pomalu se blíží chvíle, kdy se Ježíš vrátí domů. Ví, jak moc bude učedníkům chybět. Proto jim jednoho dne říká: “Až odejdu, nerozcházejte se ještě. Zůstaňte pohromadě v Jeruzalémě a modlete se, aby mezi vás mohl přijít Duch svatý. Až mezi vás sestoupí, tak to poznáte nejen vy, ale i lidé ve vašem okolí!“

Učedníci tomu v té chvíli tak docela nerozumí. Ježíš ví, že musí počkat, až prožijí s Duchem svatým vlastní zkušenost. Pak pochopí, že to bude právě Duch svatý, kdo jim pomůže volit správná slova, když se budou setkávat s různými lidmi. Díky Duchu svatému budou jejich slova měnit charaktery lidí. Budou mít moc překonat nejen sobectví, ale dokážou dokonce rozvazovat pouta různých závislostí. V moci Ducha svatého budou z lidí vyháněni démoni. Alkoholici, narkomani a další otroci různých závislostí budou najednou svobodní...

Přichází den, kdy se učedníci s Ježíšem vidí naposledy. Doprovázejí ho na Olivovou horu a tam slyší jeho poslední slova na rozloučenou: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku." ⁽¹⁾ Pak se začíná pomalu vznášet a vzdalovat. Lukáš o tom později napsal: "A když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe." ⁽²⁾

Ježíš se pomalu vzdaluje. V okamžiku, kdy se na obloze ztrácí i ta malá tečka, ve kterou se vzdalující Ježíš postupně mění, plní jejich srdce podobný stesk, jakého je plné i naše srdce, když se loučíme s někým, koho máme rádi.

V té chvíli se u nich objevují dva muži v bílém rouchu. Jsou to andělé, kteří přicházejí se vzkazem, který je má potěšit a povzbudit: "Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet." ⁽³⁾

Po tomto ujištění se učedníci, spolu s dalšími svědky Ježíšova odchodu do nebe, vydávají z Olivové hory zpět do Jeruzaléma, kde chtějí společně čekat na příchod Ducha svatého. Smutek a zklamání, které prožívali po Ježíšově smrti, nahrazuje nyní radost a očekávání toho, co má přijít. Věří, že v moci Ducha svatého brzy splní úkol, který dostali a pak znovu uvidí Ježíše, který jim přece slíbil, že se brzy vrátí a vezme je do svého nebeského království.

^{____________________________________________________________________________________________________________________________________________________}

⁽¹⁾ Matouš 28,18-20;  ⁽²⁾ Lukáš 24,51;  ⁽³⁾ Skutky 1,11