Rychlé lečo

        V letošním horkém létu, kdy se už pár týdnů mluví o politické krizi, nemusíme žít jen tím, čím nás krmí média a naši politici. Co tak si, místo předvolebních gulášů, které nám možná už dnes začnou nabízet politické strany, udělat trochu leča? Nebo klidně i zásobu na celý rok. Je to tak jednoduché, že to zvládám i já.

        Lečo se u nás v rodině dělá už desetiletí. Začali jsme s ním, když se nám na zahradě urodilo tolik rajčat, že jsme je nebyli schopni sníst. Tehdy jsme dělali lečo z vlastních rajčátek, ke kterým stačilo koupit trochu cibule a paprik.
        Já sám lečo dlouho nejedl. Vadily mi v něm sluply od rajčat. Proto jsem později začal rajčata do leča pasírovat. Hned mi chutnalo lépe. Ale zase se tím jeho příprava hodně časově protáhla.
        Před pár lety jsem v obchodech objevil půlkilové balení loupaných pasírovaných rajčat za velice dobrou cenu. Protože jsme v té době už neměli skleník, napadlo mne zkusit lečo z tohoto polotovaru. Výsledek byl překvapivě dobrý. Osmdesát zavařených sklenic nevydrželo ani rok.
        Při konečné úpravě leča vyklopím obsah sklenice na pánvičku a přidám kousek másla. Když vše začne vřít, vmíchám tři vejce. (Klobáska nebo párek není ani třeba.)
        Tohle lečo už nás mnohokrát zachránilo při nenadálých návštěvách. Ještě se nestalo, že by někomu nechutnalo.

        Tak dobrou chuť.

Recept:
Posolenou, nadrobno nakrájenou cibuli podusíme na oleji (5 minut), přidáme nakrájenou papriku a společně dusíme (5 minut). Nakonec přidáme loupaná rajčata (protlak) a povaříme (alespoň 5 minut varu).
Za stálého varu plníme šroubovací sklenice, které pokládáme na mokrou utěrku víčkem dolů. Po třiceti minutách můžeme sklenice obrátit víčkem nahoru a uložit.

Suroviny:
5 kg bílé papriky, 20 balení loupaných rajčat, 2 kg cibule, 250 ml olivového oleje, sůl.
Z tohoto množství naplníme cca 25 zavařovacích sklenic (0,7 l)