Práce s tupou sekerou

         Je to už pár let, co jsem se rozhodl, že si udělám nový nájezd do garáže. Ten původní, betonový, se stále více rozpadal. V půjčovně jsem si půjčil elektrickou sbíječku a pustil se do práce. Šlo to pomalu, protože hrot na sbíječce byl už opotřebovaný a výkon elektrického kladiva také nebyl nijak slavný.

         Když jsem se trápil už asi hodinu, jel okolo soused. Zastavil a z okna svého auta říká: "Nechcete půjčit pořádné nářadí?" O chvíli později jsem už pracoval s úplně jinou technikou. Ostrý hrot a silný motor dokázaly divy. Během dvou hodin byl starý beton pryč...

         Dobré nářadí je při práci důležité. Čím lepší nářadí máme, tím lépe se pracuje. Něco podobného píše v knize Kazatel i Šalomoun.

"Jestliže se ztupí sekera a nenaostří-li se znovu,

   je k práci potřebí vynaložit mnohem více síly.

   I zde je potřebná moudrost."(Kazatel 10,10)

         Tento text se mi velice líbí. Ukazuje totiž, že skutečná moudrost se netýká jen nějakého teoretického filozofování nebo "svatých" řečí. Skutečná moudrost zasahuje i do našeho každodenního života. Dokáže nám totiž ušetřit spoustu dřiny a také času.

         Patřím k lidem, kteří jsou někdy dost skeptičtí k novinkám. Vzpomínám, jak jsem se kdysi bránil tomu, abych u sebe nosil mobilní telefon. Dnes jsem rád, že ho mám. Jen jsem se musel naučit ho používat, včetně tlačítka, kterým se vypíná. Tím, že nemám problém mobil vypnout vždy, když potřebuji klid, tak s ním už dnes nemám žádný problém.

         Bůh nám nedává moudrost jen k tomu, abychom díky ní našli věčný život. Moudrost nám má pomáhat žít život, ve kterém nám vedle práce zbude čas i na rodinu, přátele, na naše koníčky a také na službu lidem, kteří jsou v nějaké oblasti odkázáni na pomoc druhým.

         V Šalomounových slovech je ještě jedna rada. Nevím, zda už se vám to někdy stalo, že jste tak spěchali, až jste neměli čas udělat něco, co by vám ušetřilo čas.

         Představte si souseda, který má tupou sekeru a seká s ní dřevo. V kůlně má přitom vše potřebné, aby ji mohl naostřit. Díváte se na něho, sledujete jak s tím zápasí a pak mu řeknete: "Proč si tu sekeru nenaostříte? Pak by vám to šlo rychleji a nemusel byste se tak dřít!" Odpověděl by, že spěchá a nemá čas na nějaké ostření... Co byste si o něm mysleli?

         Občas uvažuji nad tím, jak se na mne a můj život dívá Bůh i jeho andělé. V Bibli mi nabízí spoustu dobrých "nástrojů", které by mi pomohly "naostřit sekyru", ale raději to své dřevo dál sekám tupým ostřím a nadávám na celý svět, protože se tak musím dřít. Proč si nenechám poradit? Proč jsem takový ...?

         I díky Šalomounovi se ve svém životě učím čas od času zastavit a udělat to, co mi usnadní práci nebo co mi pomůže si odpočinout a načerpat nové síly. Myslím, že právě teď je nejlepší čas skončit s psaním a na chvíli se posadit do masážního křesla. Na chvíli zavřu oči a možná si během masáže i chvíli zdřímnu. Moudrý člověk se umí zastavit. Tak proč nebýt chvíli moudrý, když je to někdy tak příjemné?