Povolíme umírající EU EUtanázii?

Nejsem přítelem eutanázie. V případě Evropské unie a její společné měny bych ale udělal výjimku. Umělé udržování při životě jen prodlužuje utrpení, které stejně skončí smrtí.

V souvislosti s krizí v Řecku se znovu začíná diskutovat o budoucnosti Evropské unie. Německo a Francie, včera ještě téměř idyličtí milenci, se spolu začínají “domlouvat“ a jejich domlouvání pomalu začíná přerůstat v dost ostrý spor, který hrozí rozvodem. Jak to bude pokračovat?

Na začátku roku 1990 jsem měl v Kyjově biblické přednášky, po kterých měli posluchači prostor na otázky. Jedna z nich zněla: “Jaký máte názor na snahy o sjednocení Evropy a vytvoření jednoho velkého evropského státu?“ Moje odpověď vycházela z pochopení starého proroctví.

Prorok Daniel v 6.století před Kristem řešil s vládcem Babylónie podobnou otázku. Král Nebúkadnesar často přemýšlel, co bude s jeho říší, až zemře. Bude dále udávat směr světové politice? Zvládne jeho syn převzetí moci?
Jednou v noci měl král sen. Byl tak strašný, že se v hrůze probudil a ke všemu ještě zapomněl, co se mu zdálo. Věděl, že to bylo velice důležité a tak začal pátrat po někom, kdo by mu sen připomněl a vyložil. Všichni jasnovidci, šamani a mágové na jeho dvoře zklamali.
Pak se k němu dostavil mladý židovský zajatec Daniel. Připomenul mu sen a podal i výklad. Ve snu viděl Nebúkadnesar sochu (modlu), která měla zlatou hlavu, stříbrná prsa, měděné břicho, železné nohy a šlapky ze směsy železa a hlíny. Když se král, jako správný pohan soše začal klanět, přiletěl z nebe velký kámen, uhodil sochu do chodidel a ta se zhroutila...
Z Danielova výkladu král pochopil, že po jeho říši, která byla symbolizována zlatou hlavou, přijdou ještě další tři velké říše. (Z dějepisu víme, že po Babylónii přišla Médo-Persie, poté Řecko a nakonec Řím.) Po rozpadu poslední velké říše začne období, kdy na území všech bývalých říší nastane trvalá nestabilita. Budou tu malá království, která se budou spojovat a rozpadat, opět spojovat a zase rozpadat. A tak tomu bude až do konce dějin lidských království.

Závěr příběhu si dovolím citovat:
Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu.
Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky, neboť jsi viděl, že se utrhl ze skály kámen bez zásahu rukou a rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato.
Veliký Bůh dal králi poznat, co se v budoucnu stane. Sen je pravdivý a výklad spolehlivý."
Tu král Nebúkadnesar padl na tvář, poklonil se před Danielem a rozkázal, aby mu byla obětována oběť přídavná s vonnými dary.
Král Daniela oslovil: "Vpravdě, váš Bůh je Bohem bohů a Pán králů, který odhaluje tajemství, neboť jsi mi dokázal toto tajemství odhalit."
Král pak Daniela povýšil, dal mu mnoho velikých darů i moc nad celou babylónskou krajinou a učinil ho nejvyšším správcem všech babylónských mudrců. (Bible, Daniel 2.kapitola)

Na otázku, jak vidím budoucnost Evropské unie, jsem tehdy odpověděl tímto příběhem. Pár lidí mezi posluchači se mi smálo. Jsou to prý nesmysly a čas ukáže, že Danielovo proroctví je jen snůška výmyslů. Uběhlo dvacet let a já jsem stále přesvědčen o pravdivosti starého proroctví.

Daniel ve svých proroctvích předpověděl vzestupy a pády světových říší. Dějiny podávají svědectví o tom, že nelhal. Zatím se plní vše, co napsal. Zbývá ještě to poslední. I když se nám to někdy pod vlivem různých přírodních katastrof, válečných nepokojů i osobních tragédií nezdá, Bůh má dějiny světa pod kontrolou. A podle proroka Daniela bude mít brzy i poslední slovo.

PS: Bez ohledu na to, zda Bibli věříme, či nikoliv, Danielova proroctví určitě stojí za to, abychom o nich alespoň přemýšleli.