Pod vládou milosti

Boží zákon odhaluje náš stav. Poznáváme, že jsme hříšní. Možná dokonce zjišťujeme, že jsme na něčem závislí. Někdo na cigaretě, jiný na dobrém jídle... Možná si nedovedeme představit život bez každodenního vysedávání u televize nebo počítače.

Pavel nás ale vede k tomu, že Zákon nemá být cílem naší víry. Jen nám pomáhá poznat, jak na tom jsme: "K tomu navíc přistoupil zákon, aby se provinění rozmohlo.
A kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost, aby tak jako vládl hřích a přinášel smrt, vládla ospravedlněním milost a přinášela věčný život skrze Ježíše Krista, našeho Pána." (Římanům 5,20-21)

Mám jen dvě možnosti. Buď nade mnou vládne hřích, nebo svůj život nechávám ovládat milostí. Podle Pavla jiná cesta není. Musím si vybrat. Buď jedno nebo druhé.

Jenže, co to znamená, když v mém životě "vládne ospravedlněním milost"? Jak tomu správně rozumět? To je otázka, kterou bychom si určitě měli položit. Znamená to, že Zákon už neexistuje a díky tomu už neexistuje ani hřích? I takové vysvětlení jsem už slyšel od člověka, který tvrdil, že je křesťan.

Připomeňme si známý Ježíšův příběh: "S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat účty od svých služebníků.
Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který byl dlužen mnoho tisíc hřiven. Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu.
Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: `Měj se mnou strpení a všechno ti vrátím!´Pán se ustrnul nad oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil.
Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: `Zaplať mi, co jsi dlužen!´
Jeho spoluslužebník mu padl k nohám a prosil ho: `Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!´ On však nechtěl, ale šel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
Když jeho spoluslužebníci viděli, co se přihodilo, velice se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všecko, co se stalo. Tu ho pán zavolal a řekl mu: `Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mě prosil; neměl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou?´ A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh. - Tak bude jednat s vámi můj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru." (Matouš 18,23-35)

Podle Bible kralické dlužil služebník svému králi 10 000 hřiven. Kolik to bylo? Hřivna byl roční plat kvalifikovaného dělníka. Králův dlužník proto věděl, že tento dluh nemůže nikdy splatit. Jak je možné, že nedokázal počkat se splátkou svému podřízenému, který mu dlužil čtyřměsíční mzdu? Copak si neuvědomoval, jakou milost mu zrovna projevil jeho král?

Bůh nabízí svou milost i mně. Nabízí mi odpuštění hříchů a z toho plynoucí ospravedlnění. Je ochotný smazat můj astronomický dluh. Ode mne jen očekává, že budu podobně milosrdný vůči všem, co mou milost budou potřebovat.

To, že v mém životě "vládne ospravedlněním milost" poznají hlavně lidé v mém okolí. Boží milost se totiž projeví právě ve vztahu k nim.