Oči jako planoucí oheň

            Občas se setkávám s lidmi, kteří mají zvláštní pohled. Když se na mne podívají, mám pocit, že jsem nahý. Jako by do mne viděli a bylo jim jasné, s kým mají tu čest.

Toto praví Syn Boží, jenž má oči jako planoucí oheň a nohy jako zářivý kov… (Zjevení 2,18)

            Křesťané, kteří se rozhodnou držet Ježíšova učení v období symbolizovaném církví v Thyatiře, to budou mít ještě těžší než předchozí generace. Oficiální církev přijme učení plné pohanských tradic a nebezpečných forem mystiky a okultismu. Důsledkem toho bude ztráta svobody rozhodování. Lidé budou nuceni věřit tomu, co jim k víře předloží duchovní vůdci.

            Právě pro lidi žijící v této etapě křesťanských dějin se Ježíš přestavuje jako ten, který má „rentgenové oči“. Vidí i to, co budou náboženské elity před ostatními skrývat. Odhalí ďáblovy pokusy o zničení základních principů křesťanství.

            V tomto období středověku se pomalu schyluje k tomu, aby měla církev absolutní nadvládu nad celým světem. Její představitelé dělají vše pro to, aby mohli rozhodovat o tom, kterým směrem se vydá naše civilizace.

            Církev chce vládnout bez toho, že by naslouchala Bohu. Její pohlaváři si myslí, že Bůh nic nevidí a totéž si mohou myslet i věřící. Proto se Ježíš představuje jako ten, kdo vidí mnohem víc, než si myslíme. On totiž vidí vše a podle mé reakce mne jednou buď spasí, nebo zatratí. Volba je na mně.

Pane Ježíši, Ty mne znáš skrz naskrz. Ukazuješ mi mé hříchy, abych je mohl napravit. Díky, že se mnou stále počítáš.

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.

Minulý díl:  Tvé nové jméno