Novoroční zamyšlení: Proč musí Izrael do Egypta

Vkročili jsme do roku 2010. Také si kladete otázku, jak jím projít se ctí a se vztyčenou hlavou?

Každý den v tomto roce Vám chci na svém soukromém blogu nabídnout malé zamylšení.
*     Ve všední dny večer v šest hodin to bude zastavení nad textem evangelia podle Matouše s názvem Čtení na dobrou noc.
*     V sobotu ráno v devět ktátká úvaha o šťastném čísle sedm, které se v Bibli vyskytuje velmi často.
*     V neděli v poledne pak hloubavým nabídnu vždy jednu biblickou otázku, na kterou odpovím o týden později a přidám další.
*     A pokud bude svátek, jako dnes, pak na mém blogu najdete něco z mého deníku, do kterého si zapisuji poznámky o tom, co právě čtu ve své Bibli.
Pokud přijmete mou nabídku, můžeme takto procházet rok 2010 spolu.

Dnes drobné sváteční zamyšlení nat textem, který mne zaujal včera ráno.

Jákob se chystá na dalekou cestu
To jsem sepři svém čtení Bible zastavil u 46.kapitoly knihy Genesis. Popisuje, jak se Jákob připravuje na cestu do Egypta, kde se měl setkat se svým synem Josefem, kterého před léty oplakal jako mrtvého.
Na cestu do Egypta se vydává, protože v jeho zemi je sucho a kdyby zůstal, všichni by určitě nepřežili.

Podívejme se spolu na její úvodní texty.
Gen.46,1-5: Izrael se vydal na cestu se vším, co měl.
Když přišel do Beer-šeby, obětoval Bohu svého otce Izáka oběti.
²I řekl Bůh Izraelovi v nočních viděních:
"Jákobe! Jákobe!"
A on odvětil: "Tu jsem."
³Bůh pravil:"Já jsem Bůh, Bůh tvého otce.
Neboj se sestoupit do Egypta; učiním tě tam velikým národem.
⁴Já sestoupím do Egypta s tebou a já tě také určitě vyvedu.Josef ti vlastní rukou zatlačí oči."
⁵Jákob se tedy zvedl z Beer-šeby
a Izraelovi synové vysadili svého otce Jákoba i své dítky a ženy na povozy, které pro ně farao poslal.

Zastavme se na pár okamžiků u několika myšlenek, které mne při čtení tohoto textu zaujaly.
1. Jákob nebyl sobec
Jákob se vydal na cestu do Egypta se vším, co měl. A určitě toho nebylo málo. Tisícihlavá stáda dobytka, zásoby mandlí a dalších vzácných věcí, jimiž při minulé cestě bratři obdarovali správce Egypta.
Stany, různé zařízení, nástroje...
Ale hlavně to vše, co měl, představovalo také 66 mužů, jejich ženy s dětmi a služebnictvo. Bere s sebou všechny, protože není sobec a přeje si, aby se zachránil každý, kdo s ním žije.
V každém ořípadě to musel být zajímavý průvod.
2. Vyl vděčný a proto uctíval a chválil Boha
Jákob také, podle našeho textu, cestou zastavil v Beer-šebě, kde obětoval svému Bohu. Ještě si dobře pamatoval, jak mu Bůh žehnal u Lábana. I na této cestě chtěl mít jistotu Boží ochrany pro sebe a pro svou rodinu. Proto tento projev vděčnosti a chvály.
3. Naslouchal Bohu
V nočním vidění k němu promluvil Bůh a on jeho hlas slyšel. Z toho je patrné, že se v průběhu svého života naučil naslouchat svému Bohu.
4. Reagoval na Boží slovo
Podstatné je také to, že na slyšené slovo správně reagoval. Udělal vše, co mu Bůh přikázal.
Nejenom naslouchal, ale i poslouchal.
5. Nakonec šel tam, kam ho Bůh posílá
Nakonec Beer-šebu opouští a jde do Egypta, protože ví, že je to Boží vůle. Umím si ale představit, že tím, co slyší, nemusí být přímo nadšen.

Boží odpověď Jákobovi
V našem životě jsou oblasti, kde můžeme udělat něco my. Tak to bude i v tomto roce. Ale v jiných jsme závislí na našem Bohu. Stejně jako Jákob v tomto příběhu. Udělal vše, co od něj Bůh očekával. Šel, uctíval, naslouchal, reagoval a nakonec i konal. Teď je řada na Bohu. Co slíbil Bůh?
1. Chrání
Bůh mu říká: "Neboj se! Já tě ochráním. Se mnou jsi v bezpečí. Vydej se na cestu."
Bůh slibuje, že i nadále bude Jákoba chránit před jeho nepřáteli. To je důležité zaslíbení.
2. Žehná
Znovu pak také Jákoba ujišťuje, že plán, který mu zajistí rozmnožení jeho potomků, stále platí. Opakuje, že bude otcem velkého národa.
3. Je s námi
Pak slibuje, že s Jákobem sestoupí do Egypta. Nepůjde sám. Bude s ním Pán, který mu dal nové jméno - Izrael - Bůh bojuje a vítězí.
4. Zemřeš v klidu
Nakonec slibuje, že Jákob v Egyptě zemře v kruhu nejbližších. I to je krásné zaslíbení. Kolik umírajících, odložených svými rodinami v různých ústavech, po tom dnes marně touží.

Nevím, co nám přinese příští rok. Pokud se v něm naučíme naslouchat svému Bohu podobně jako Jákob, nemusíme se ho bát.
Můžeme počítat s tím, že Bůh své věrné chrání, žehná jim a jde s nimi jejich životní cestou.
Chtěli byste mít v příštím roce stejnou jistotu Boží ochrany a požehnání jako Jákob? Chtěli byste projít rokem 2010 se ctí?
Tak si vezměme příklad z Jákoba. Historie nám odhaluje, že Hospodin splnil vše, co mu slíbil.