Nenávist, která zabíjí

„Když ho však vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: ‚To je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše.‘ A vyvlekli ho ven z vinice a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice? Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.“ (L 20,14)

Velekněží, farizeové, zákoníci a starší, kteří se často dohadovali a přeli o to, jak správně vykládat Písma, jsou teď výjimečně svorní. Mají společný cíl – zabít Ježíše. Na tajných schůzkách hledají způsob, jak to udělat.
     Jsou přesvědčeni o tom, že Ježíš nic netuší. Jenže on jim začne vyprávět příběh: „Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a odcestoval. V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby mu odevzdali podíl z výnosu vinice. Ale vinaři ho zbili a poslali zpět s prázdnou.“ (Lukáš 20,9+10) Ti, kteří byli jen správci vinice, si ji chtěli přivlastnit. Jejich touha po ní je tak silná, že nakonec neváhají a zabijí i majitelova syna. Věří, že se jí tak zmocní jednou provždy.

     Izrael je ve Starém zákoně přirovnáván k vinici, kterou vysadil samotný Stvořitel, a kněží byli pověřeni tím, aby se o tuto vinici starali. Oni se ale rozhodli, že si ji přivlastní, stejně jako vinaři v Ježíšově podobenství.
     Tímto příběhem Ježíš svým nepřátelům prozrazuje, že zná jejich plány. Dokonce jim říká, že se jim to povede. Zabijí ho a budou se chvíli radovat z vítězství. Stvořitel jim to ale brzy spočítá. O vinici přijdou a nebudou už ani jejími správci.

     Nenávist nás dokáže ovládnout a časem z nás udělá bestii, které bude ubližování a třeba i vražda připadat jako řešení problému. Chraňme své nitro před touto nákazou.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)