Moudrost má výhodu před bláznovstvím

        Šalomoun vzpomíná, jak hledal věčný smysl života. Nejdříve se ho snažil najít v moudrosti, když neuspěl, zkusil to i s bláznovstvím. Jenže ani tam jeho hledání nebylo úspěšné.

        Přesto mu toto hledání bylo užitečné. Mohl poznat rozdíl mezi moudrým a ztřeštěným přístupem k životu. Těm, kdo se považují za moudré, vzkazuje:
"Zjistil jsem,
   že moudrost má výhodu před bláznovstvím,
   tak jako má výhodu světlo před tmou." (Kazatel 2,13)

        Myslím, že je to dobré přirovnání. Každý z nás už zažil, jaké to je, když se najednou ocitneme v naprosté tmě. Mám s tím také dostatek vlastních zkušeností. Jako kluk jsem se jednou vracel od babičky ze Lhoty do Vyškova. Bylo to jen nějakých pět kilometrů.
        Cestou se zatáhlo a pak i setmělo. K tomu ještě přišel výpadek elektřiny, takže nesvítila ani jedna lampa. Asi třikrát jsem spadl do příkopu, protože v té tmě nebylo vidět ani okraj silnice, po které jsem musel jít.
        Cesta, kterou jese normálně zvládal za hodinu, mi trvala víc jak dvojnásobek. Nohy mne bolely daleko víc, protože jsem čas od času špatně došlápl a moje kotníky proti tomu dost protestovaly.

        Dnes už se také mohu přiznat, že jsem se tehdy hodně bál. Cestou okolo lesa mne vystrašil každý neznámý zvuk. V tom tichu bylo slyšet i to, když se v trávě snažila myš najít svou noru. Ten les byl součástí vojenského prostoru, kde bývaly ostré střelby a občas se stávalo, že vojákům nějaká střela trochu ulétla a dopadla i do míst, kde už vojenský prostor nebyl.
        Pak jsem procházel Dědicemi, které v té době byly slavné, protože se v nich narodil "první dělnický prezident" Klement Gottwald. Ale i jeho pomník byl zahalen ve tmě. Občas jsem ale zaslechl kroky, a v té chvíli můj strach ještě narostl, protože jsem nevěděl, kdo to může být. Říkal jsem si: "Co když je to někdo, kdo ubližuje dětem?"
        Když jsem konečně došel domů, velice rád jsem si sedl ke stolu, na kterém hořela svíčka a navíc na něm bylo pár uvařených brambor a hrnek domácí kyšky...

        Šalomoun porovnává moudrost s bláznovstvím a nakonec konstatuje, že "moudrost má výhodu před bláznovstvím, tak jako má výhodu světlo před tmou". Jen blázen jede večer na kole bez potřebného osvětlení. Moudrý člověk počítá s tím, že ho může zastihnout tma a raději si kolo vybaví vším, co je potřeba pro jízdu tmou.

        I moudrý člověk dělá v životě chyby a dostává se díky tomu do problémů. Pokud se ale rozhodnu pro život bez přemýšlení o tom, co bude dál, je pravděpodobnost mého životního ztroskotání daleko větší.