Když je osel moudřejší než prorok

        Musel to být zvláštní pohled. Z Mezopotámie vyráží do Kenaanu karavana velbloudů, na kterých sedí poslové midjánských a moábských králů. Za nimi jede na oslici Bileám, muž s pověstí proroka.

Když je osel moudřejší než prorok
        Bileám jede na své oslici za karavanou, která směřuje na západ. Sedí a sní si svůj sen o bohatství, které se ještě znásobí, až se setká s Bileámem: "Hospodin ustoupil a dovolil mi, abych jel do Kenaanu. Možná mi nakonec dovolí, abych alespoň naoko zlořečil Izraeli. A až se pak Midjánci s Moábci pustí do bezhlavého boje, budou zničeni a já pak v klidu odjedu domů s dalšími poklady..."
        Jenže Hospodin to vše viděl jinak. Zajímavý komentář nabízí kniha Na úsvitu dějin: "Tisíce lidí v dnešní době jedná stejně. Jejich povinnost je jim jasně představena v Bibli, nebo srozumitelně naznačena okolnostmi a zdravým rozumem. Protože jsou však tato svědectví v rozporu s jejich sklony, neberou na ně zřetel a odvažují se žádat Boha, aby jim ukázal, co mají dělat... Ten často takovým jedincům dovolí, aby následovali své vlastní žádosti a trpěli následky."⁽⁷⁾
        Bůh nechává Bileáma, aby se nechal vést svou touhou po bohatství. Bileám si sní svůj sen, sedí na oslici, která ho z jeho snění vytrhne svým divným jednáním: Bůh vzplanul hněvem, že jede, a Hospodinův posel se mu postavil do cesty jako protivník. On pak jel na své oslici a byli s ním dva jeho mládenci.
Oslice spatřila Hospodinova posla, jak stojí v cestě s taseným mečem v ruce, uhnula z cesty a šla polem. Bileám oslici bil, aby ji zase zavedl na cestu.
Tu se postavil Hospodinův posel na pěšinu mezi vinicemi, kde byly zídky z obou stran. Oslice spatřila Hospodinova posla, přitiskla se ke zdi, přitiskla ke zdi i Bileámovu nohu a on ji znovu bil.
Hospodinův posel opět přešel a postavil se v soutěsce, kde nebylo možno uhnout napravo ani nalevo. Oslice spatřila Hospodinova posla a klekla pod Bileámem. Bileám vzplanul hněvem a bil oslici holí."⁽⁸⁾
        Bileám je vzteky bez sebe. Bije oslici hlava nehlava. A pak najednou otevřel Hospodin oslici ústa a ona řekla Bileámovi: "Co jsem ti udělala, že mě již potřetí biješ?"⁽⁹⁾ Prorok je tak vzteklý, že si ani neuvědomuje, že mluví s oslicí: "Protože si ze mne děláš blázny! Mít v ruce meč, byl bych tě už zabil."⁽¹⁰⁾ Jeho oslice mu odpoví: "Což nejsem tvá oslice, na níž jezdíš odjakživa až do dneška? Udělala jsem ti někdy něco takového?"⁽¹¹⁾ Prorok musí uznat, že ne.
        V tom okamžiku "sňal Hospodin clonu z Bileámových očí a on spatřil Hospodinova posla, jak stojí v cestě s taseným mečem v ruce."⁽¹²⁾

Nebýt tvé oslice, zabil bych tě
        Bileám před andělem padá okamžitě na zem a ten se ho ptá: "Proč jsi svou oslici už třikrát bil? Hle, to já jsem vyšel jako tvůj protivník, protože mám tu cestu za pochybenou. Oslice mě spatřila a vyhnula se mi, teď už potřetí. Kdyby se mi nevyhnula, byl bych tě věru zabil a ji nechal naživu."⁽¹³⁾
        Podívejme se ještě jednou do knihy Na úsvitu dějin: "Bileám vděčil za svůj život ubohému zvířeti, které tak krutě týral. Muž, který o sobě tvrdil, že je Hospodinovým prorokem, byl tak zaslepený chamtivostí a ctižádostí, že nepostřehl Božího anděla, kterého viděla jeho oslice."⁽¹⁴⁾
        Hospodin pak Bileámovi říká: "Jdi s těmi muži, ale nebudeš mluvit nic než to, co já budu mluvit k tobě."⁽¹⁵⁾ Bileám znovu nasedá na oslici a vydává se za karavanou, která se mezitím vzdálila. Přemýšlí o tom, proč ho vlastně chtěl anděl zabít, když mu Bůh dovolil, aby se vydal na cestu. Cítí, že Bůh nesouhlasí s tím, co dělá, ale touha po bohatství tento krátký záchvěv svědomí brzo uhasí.
_____________________
⁽⁷⁾Na úsvitu dějin 208; ⁽⁸⁾Num.22,22-27; ⁽⁹⁾Num.22,28; ⁽¹⁰⁾Num.22,29; ⁽¹¹⁾Num.22,30; ⁽¹²⁾Num.22,31; ⁽¹³⁾Num.22,32-33; ⁽¹⁴⁾Na úsvitu dějin 209; ⁽¹⁵⁾Num.22,35;