Je čas rození i čas umírání

        Šalomoun dlouho pozoroval dění okolo sebe. Díky moudrosti, kterou dostal od Hospodina, se své poznání pokouší vyjádřit způsobem, který asi zaujme každého, kdo si jeho knihu přečte.

        Nejdříve prohlásí, že vše pod nebem má svůj čas a nabídne několik příkladů, které mají jeho tvrzení dokázat. Podívejme se na první dva příklady z jeho knihy:
"Je čas rození i čas umírání,
   čas sázení i čas trhání." (Kazatel 3,2)

        Stačí se podívat do přírody a hned můžeme poznat, že je opravdu "čas rození i čas umírání". Nejvíce mláďat se u nás narodí v jarních měsících, což má svou logiku. Do další zimy musí vyrůst natolik, aby ji byla schopná ve zdraví přežít. Pokud by se narodila až na podzim, neměla by šanci.

        Šalomoun hovoří i o smrti. Myslím, že nikdo z nás si nedovolí tvrdit, že žádná smrt neexistuje. Smrt je důkazem Boží pravdivosti. Bůh totiž už v ráji varoval člověka před hříchem, jehož důsledkem je smrt. Jenže pak se Eva zaposlouchala do ďáblových svodů a to, co bylo do té chvíle jen teorií, brzy poznala i v praxi.

        Ďábel, v přestrojení za hada, totiž našim prarodičům tvrdil: "Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé." (Genesis 3,4+5) A my můžeme jen smutně konstatovat, že toho zla jsme si už užili vrchovatě.

        Každá smrt, se kterou se setkáme, je tak důkazem toho, jak se nevyplácí naslouchat ďáblu a jeho démonům.

        Šalomoun uvádí další příklad, kterým se snaží potvrdit svou pravdu o tom, že vše pod nebem probíhá ve stanovenou dobu. Říká, že je "čas sázení i čas trhání". I zde stačí letmý pohled do zahrádky, abychom pochopili, že je to pravda.

        Moje manželka miluje zahrádku. Když se navečer vrátí ze zaměstnání, tak hned poté, co se nají, odchází pracovně odpočívat. O dvě hodiny později se vrací s novým elánem a energií, přestože ji někdy z toho, co dělala, bolí "celý člověk". Jakmile nastoupí vláda podzimu, je smutná, že pár měsíců bude bez této odpolední relaxace.

        Jen hlupák by v listopadu sázel brambory. Jen v pohádce O dvanácti měsíčkách posílá macecha Marušku v zimě na jahody.

        Pokud nechceme mít zbytečné splíny a deprese, měli bychom přijmout, že "je čas rození i čas umírání, čas sázení i čas trhání". Moudrý člověk uzná, že tu jsou přírodní zákony a nesnaží se jít proti nim.