Hledej odpověď v Bibli (192)

Otázka z minulého týdne:Na co ukazuje sobotní odpočinek podle listu Židům?................................................................................

         Autorství listu Židům bylo v minulosti přisuzováno apoštolovi Pavlovi. Dnes je často zpochybňováno. Zůstaňme ale u tradice a věřme, že tento list napsal skutečně Pavel.

         Jedno místo v této epištole dělá problém překladatelům. Stačí se podívat do dvou překladů a hned je to patrné: "Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou." (Žid.4,9; ČEP)
"A tak zůstává sobotní odpočinutí Božímu lidu." (Žid.4,9; ČSP)

            Podívejme se na celou kapitolu, abychom nevytrhávali jeden text z kontextu: "Slib, že je možno vejíti do jeho odpočinku, dosud trvá; bojme se tedy, aby se o někom z vás nezdálo, že se s ním minul.  Vždyť i nám se dostalo téže radostné zvěsti, jako oněm. Jim ono slyšené slovo neprospělo, protože nesrostlo vírou s posluchači.  Neboť do odpočinku vcházíme, jen když uvěříme, jak řekl: »Takže jsem přisahal v svém hněvu: ,Nikdy nevejdou do mého odpočinku’, ačkoli jeho »činy« se staly již od stvoření světa.
Vždyť kdesi řekl o sedmém dni takto: »I odpočinul Bůh v sedmý den ode všech svých činů.« A zde zase: „»Nikdy nevejdou do mého odpočinku«. 
Poněvadž tedy zůstává v platnosti, že někteří do něho vejdou, a poněvadž ti, kterým se dříve dostalo té radostné zvěsti, pro nevěru nevešli,  určuje zase jakýsi den: »Dnes«, když u Davida praví po dlouhé době, jak již bylo řečeno: »Dnes, uslyšíte-li jeho hlas, nezatvrzujte svých srdcí!«  Kdyby je totiž byl Jozue uvedl do odpočinku, nebyl by mluvil o jiném, pozdějším dnu. 
Zůstává tedy ještě v platnosti sobotní odpočinek pro lid Boží;  neboť, »kdo vešel do jeho odpočinku, ten také odpočinul od svých činů jako Bůh od svých«. 
Pospěšme si tedy vejíti do onoho odpočinku, aby nikdo podle téhož příkladu neupadl do neposlušnosti.  Neboť slovo Boží je živé, působivé a ostřejší než každý dvojsečný meč; proniká až tam, kde se dělí duše a duch, klouby a morek, a je schopno posouditi touhy a myšlenky srdce;  není tvora, který by byl skryt před ním; všecko je nahé a odhalené před jeho očima. Před tím máme odpovědnost. 
Poněvadž tedy máme velekněze velikého, který prošel nebesy, Ježíše, Syna Božího, držme se svého vyznání.  Neboť nemáme velekněze, který by nebyl schopen míti soucit s našimi slabostmi, ale takového, který jest ve všem vyzkoušen podobným způsobem jako my, ovšem bez hříchu. 
Přistupujme tedy směle k trůnu milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost k pomoci v pravý čas." (Žid.4; Žilkův překlad)

         Pokud si přečteme i předchozí kapitolu, zjistíme, že sobota byla v době putování do zaslíbené země symbolem odpočinutí v novém domově. Židé si měli každou sobotu připomínat, co je čeká, až budou konečně doma.

         Ale ani domov v zaslíbené zemi není konečnou. Cílem našeho života je Boží království. To má být také hlavní náplní prožívání soboty – přemýšlení o tom, jaké to jednou bude v nebi, chválení Boha za spasení a kousek nebeské radosti zde na zemi...

         Podle listu Židům bude sobota v platnosti tak dlouho, dokud nevejdeme do toho nebeského odpočinutí, dokud se nedočkáme proměny k věčnému životu s Bohem. Do té doby má pro nás být sobota malou ochutnávkou toho, co jednou budeme prožívat ne hodinu nebo jeden den, ale celou věčnost.

         A tak zjišťujeme, že pravdivé jsou oba dva překlady. "Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou." (Žid.4,9; ČEP) Pravý sobotní odpočinek zakusíme skutečně až v Božím království. A do té doby, než se stane věčnost realitou, platí: "A tak zůstává sobotní odpočinutí Božímu lidu." (Žid.4,9; ČSP)

         Sobota je den, kdy také můžeme prožívat naplnění slov, kterými tato kapitola končí: "Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas." (Žid.4,16; ČEP) Sedmý den týdne je ideální čas k hledání Boží milosti a pomoci přímo u Božího trůnu, na kterém sedí Bůh otec i ten obětovaný Beránek – Ježíš Kristus. Nebyla by to škoda nevyužívat této skvělé Boží nabídky?

         Čemu bychom se měli vyhnout, chceme-li vzít z Božích rukou v sobotu to požehnání, které na ni vložil? Tak o tom zase příště.

Otázka na příští týden:
Co vytýká Ježíš Židům v jejich pojetí sobotního odpočinutí?