Dovolená třikrát do roka

         Bůh je Bohem pořádku a tak v zaslíbené zemi učí svůj lid tomu, že vše v jejich životě by mělo mít svůj řád. Učí je šest dnů poctivě pracovat, aby jim pak sedmý den mohl požehnat. Nikdo nedocení sobotní odpočinutí, pokud není unaven užitečnou prací.

         Vedle pravidelného sobotního odpočinku dává Bůh svému lidu další dny, v nichž mají odložit práci a udělat si volno ke slavení Hospodina. Ještě pod horou Sinaj vydal příkaz: "Třikrát v roce se každý z vás, kdo je mužského pohlaví, ukáže před Pánem Hospodinem, Bohem Izraele."⁽¹⁾
         Tato volna slouží nejen k odpočinku od všední práce, ale i k připomínání všeho, co Hospodin udělal v minulosti pro svůj lid. Židé si opakovali své dějiny, učili se lépe rozumět všem Božím radám a také se znovu odevzdávali do Boží péče. Zavazovali se slavnostním slibem, že budou i nadále uctívat jediného Boha – Hospodina.
         Tyto slavnosti se odehrávali v Šílu, v místě kde byl svatostánek a kde také bydlel velekněz s celou svou rodinou. Zde se třikrát do roka scházeli všichni, kteří vzali vážně tento Boží příkaz.

Dopřej dovolenou všem ve tvém domě
         Přestože se Boží výzva týká mužů, do Šíla cestují celé rodiny. Často tuto cestu spojují ještě s jinou povinností: "Budeš odvádět desátky z veškeré úrody své setby, která každoročně na poli vyroste. Na místě, které si on vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, budeš jíst před Hospodinem, svým Bohem, desátky ze svého obilí, moštu a čerstvého oleje i prvorozených kusů svého skotu a bravu, aby ses učil bát Hospodina, svého Boha, po všechny dny."⁽²⁾
         Na tuto chvíli se všichni těšili. Byla to totiž chvíle pro společné hodování. Bůh totiž také přikázal: "Tam koupíš za to stříbro všechno, po čem zatoužíš, skot, brav, víno, opojný nápoj, cokoli budeš chtít, a budeš jíst před Hospodinem, svým Bohem, a radovat se i se svým domem. Ani lévijce, který žije v tvých branách, nenecháš opuštěného, protože nemá s tebou podíl ani dědictví."⁽³⁾
         Dovolená se týkala všech, kdo bydleli ve společné domácnosti. S rodinami často putoval i lévijec, který se staral o vzdělávání dětí. Některé rodiny k sobě přibírali i bezdomovce, kteří k nim po celý rok přicházeli pro trochu jídla.

Neboj se o svůj majetek
         Cesta do Šíla zabrala někdy i několik dnů. Pokud šla rodina na svátek, který trval sedm dnů, zůstal jejich domov prázdný i dva týdny. To se týkalo zvláště těch, kteří bydleli blízko hranic s pohanskými národy.
         Mnozí Hebrejové se obávali, že jejich opuštěné domy, pole, vinice a olivové háje v té době vyplení pohanští sousedé. Kněží a lévijci, kteří se snažili Židy naučit respektovat tuto Boží výzvu, proto připomínali zaslíbení, které dal Hospodin pod horou Sinaj: "Vyženu před tebou pronárody a rozšířím tvé pomezí. Nikdo nebude žádostiv tvé země, když se půjdeš třikrát v roce ukázat před Hospodinem, svým Bohem."⁽⁴⁾
         Sám Hospodin se zaručil nejen za jejich bezpečí na cestě do Šíla, ale i za jejich opuštěný majetek.

Radostná událost
         Židé se postupně učí důvěřovat Hospodinu. Nechávají své domy pod jeho ochranou a putují na slavnosti. Jdou s důvěrou, že Bůh splní své sliby. Cestou zpívají žalmy, které byly složeny právě pro dobu poutě.
         Jednou z takových písní je 121. žalm:
"Pozvedám své oči k horám:
   Odkud mi přijde pomoc?
Pomoc mi přichází od Hospodina,
   on učinil nebesa i zemi.
Nedopustí, aby uklouzla tvá noha,
   nedříme ten, jenž tě chrání.
Ano, nedříme a nespí ten, jenž chrání Izraele.
Hospodin je tvůj ochránce,
   Hospodin je ti stínem po pravici.
Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc.
Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život.
Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení
   nyní i navěky."⁽⁵⁾
         Svátky jsou dny, na které se všichni těší. Odpočinou si od všední práce, potkají staré přátele a poznají i nějaké nové. Zazpívají si radostné písně a Hospodin je znovu ujistí, že jejich smlouva platí.
___________
⁽¹⁾Ex.34,23; ⁽²⁾Deut.14,22-23; ⁽³⁾Deut.14,26-27; ⁽⁴⁾Ex.34,24; ⁽⁵⁾Žalm 121;