Boha nikdy nepochopíš

        Jeden z argumentů, které používají ateisté v diskuzích s křesťany, zní: "Boha není možné pochopit lidským rozumem!" Mnohokrát jsem na jejich tváři viděl překvapení, když jsem jim odpověděl, že s nimi naprosto souhlasím.

        Ptají se: "Jak tedy můžeš věřit v Boha, když ho nejsi schopen pochopit svým rozumem? To sis nechal vypláchnout mozek?"

        Většinou jim nejdříve ukážu, že ve své snaze dokázat nesmyslnost víry v Boha vlastně citují Bibli, kterou nechal tento Bůh napsat. Podívejme se, co v knize Kazatel přiznává v závěru svého života i moudrý král Šalomoun:
"Dospěl jsem k poznání,
   že pro člověka je nemožné postihnout,
   co všechno Bůh ve světě koná;
   ať se snaží sebevíce,
   do hloubky Božího díla nepronikne.
Dokonce i moudrý nadsazuje,
   když řekne: ´Poznal jsem, vím!´,
   protože je stále jen na počátku poznání." (Kazatel 8,17)

        To jsou pro někoho překvapivá a možná dokonce šokující slova. Sám jsem si kdysi myslel, že když budu ještě více číst Bibli a ještě víc přemýšlet nad tím, co je v ní napsáno, tak jednoho dne budu moci hrdě prohlásit: "Poznal jsem, vím!" Trvalo mi dlouho, než jsem pochopil, že je to omyl.

        Nebylo to tehdy pro mne snadné. Patřím k lidem, kteří jsou nejraději, když si mohou vše převést do definicí a mít ve všem řád a logiku. Jenže teď je tu něco, na co mé myšlení nestačí. Co s tím?

        V té době jsem začal objevovat druhou stránku mého života. Zjišťoval jsem, že život není jen o tom, co vím, ale možná ještě více o tom, co cítím a co prožívám. Díky manželství a rodičovství jsem najednou zjišťoval, kolik je v životě oblastí, které nikdy nepochopím. Nikdy bych se jich nevzdal jen proto, že je nemohu pochopit svým rozumem.

        Asi nikdy nepochopím svou mámu i svou manželku, které moc dobře znají mé chyby a nedostatky, a přece mě stále milují. Toto poznání, které nemá nic s společného rozumem, mi pomohlo lépe "pochopit" Boží lásku. Pomohlo mi se vírou uchopit Boží nezištné nabídky věčného života.

        Také moderní technika, které vůbec nerozumím, mi pomáhá mnohé "pochopit". Používám mobilní telefon, přestože vůbec nerozumím tomu, jak ten můj "signál" doputuje třeba až k mému synovi do Prahy, když vyťukám jeho číslo. Možná to někomu bude divné, ale já opravdu nechápu princip mobilních telefonů. Přesto rád využívám jejich službu.

        Stejně, jako mám problém s pochopení mobilů, nechápu ani to, jak je možné, že Bůh slyší mou modlitbu. Nebo, že dokáže v jednom okamžiku naslouchat třeba tisícům modliteb najednou. Ne, to nechápu. Já bych to nedokázal. Ale když něco podobného zvládne můj mobilní operátor, proč by to nezvládl Bůh?

        Kdybychom v životě používali jen to, co chápeme a co bychom si sami dokázali udělat, byl by náš život chudší, pokud bychom neumřeli hlady.

        Proč tedy odmítat Boha jen proto, že ho má hlava nedokáže pochopit? Není to chyba?