Bible a poznání Boha

Před týdnem jsem tu na blogu zveřejnil zamyšlení s názvem "Vstupenka do nebe: víra nebo skutky?" Diskutující s nickem "desperado-ca" přišel se zajímavou otázkou, kterou pak rozvedl v elaborátu s názvem "Mohu věřit v Boha a přitom nevěřit v absolutní inspiraci Bible?" V tomto článku se mu pokusím nastínit můj pohled na tuto záležitost.

Z elaborátu připomenu jen jeho závěr, ve kterém jsou položeny následující otázky: "Je termín Bůh svázán pouze s křesťanským pochopením této absolutní moci nad námi nebo jej smím použít i já s mým pochopením "Boha"? Chápu že Bible je naprosto nezbytná pro přijmutí učení o Kristu a částečně i (křesťanské) spasení. Pokud není Bible, není Ježíš Kristus, pokud není Kristus, není spasení skrze Krista. Záměrně dávám do závorky křesťanské spasení, jelikož i jiná, teistická i ateistická náboženství věří ve spaseni (vysvobození), jen ne skrze Krista.
Je tedy možno prožívat radost ze společenství s vyšší mocí a necitovat přitom verše z Bible? Já myslím, že ano a můj dotaz tedy zní: Jsem na světě sám, kdo chce sdílet emoce a přitom nebýt neustále v ohrožení dogmatikou? Nebylo by nám lepe bez denominační války? Možná by nám zbylo více místa na prožití našich emoci ve světě plného každodenních, čistě racionálních, potřeb?"

Mohu poznat Boha i bez Bible?
Je termín Bůh svázán jen s křesťanským pochopením této absolutní moci? Už král David napsal: "Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou." (Žalmy 19,2) Tento text mne vede k tomu, že každý přemýšlivý člověk, který se v noci podívá na oblohu a vidí ten nekonečný prostor, musí uvažovat, jak to vše vzniklo a kde se to tu vzalo.
Ten, kdo hledá Boha, ho může objevit v tom, co Bůh stvořil. Proto apoštol Pavel napsal: "Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu." (Římanům 1,20)
Mohl bych uvést další texty, které hovoří o tom, že poznání Boha je možné i bez Bible. Boha může poznat i ten, kdo se nikdy nesetkal s křesťanstvím.

Nebylo by nám lépe bez dogmatiky?
Dogma je tvrzení, o kterém se v určitém prostředí nepochybuje. Není to jen oblast náboženství. Dnes se s něčím podobným setkáváme i v jiných oblastech. Zkuste například nahlas vyjádřit svou pochybnost o platnosti Darwinovy vývojové teorie.
Ale zůstaňme v oblasti víry v Boha. Je tu třeba nějaké dogma? K čemu je vlastně dobré? A má dogma absolutní platnost? Opět bych rád citoval apoštola Pavla, který napsal: "Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech. Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu. Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého." (Římanům 14,1-3)
Apoštol Pavel měl jedinečné vzdělání. Byl schopen na úrovni diskutovat s Židy i Řeky. Přesto nás vybízí, abychom se zbytečně nepřeli. Diskuze nemá mít za cíl ubít druhého argumenty, ale navzájem si vyměnit své pohledy na věc a pak o tom, co jsem slyšel, uvažovat.

K čemu tedy Bible?
Je tedy Bible potřeba, když je možné Boha najít i bez ní? A je dobré mít nějaké dogma, když právě dogmatika bývá často důvodem rozdělení a dohadů mezi věřícími?
Podle Bible Boha v jeho běžné podobě člověk nemůže vidět. Pokud ho máme spatřit, musí sestoupit na naši úroveň. Lidé, kteří se s takovým Bohem setkali, popsali to, co prožili. A Bůh nyní předpokládá, že základní informace o něm zjistíme z těchto svědectví a dál už pak budeme náš vztah prohlubovat osobně přímo s ním.

Bible je takový základní manuál pro budování vztahu s Bohem. Můžeme to zkoušet i bez něj, ale to se nám nemusí podařit. Připomíná mi to nápis na obálce manuálu jednoho výrobku. Stálo tam: "Až selžou všechny vaše pokusy uvést zakoupený výrobek do provozu, použijte tento návod!"

Mám pocit, že mnoho lidí takto přistupuje k poznání Boha. Po Bibli sáhnou teprve tehdy, když selžou jejich pokusy uvést do provozu svůj vztah se Stvořitelem bez použití nabízeného návodu.
Dobře si vzpomínám na dobu, kdy jsem si myslel, že dokážu opravit televizi nebo rádio i bez podrobných plánů. Chvíli mi trvalo, že s dobrými plány je to snadnější, rychlejší, jistější a také bezpečnější.
Podobně je to v mém případě i s poznáváním Boha. Díky Bibli je to pro mne snadnější, rychlejší, jistější a také bezpečnější. Proto bych stejný postup doporučoval každému, kdo se rozhodl hledat tu absolutní moc nad námi.

PS: Příště se zaměřím na otázku inspirace Bible a na to, zda nám dogma brání v rozletu nebo nám naopak může být v něčem užitečné.