358) Když smrt přináší život (Matouš 27,45-54)

Vždy, když čtu texty, kterými se v těchto dnech zabýváme, mívám smíšené pocity. Na jedné straně zármutek nad tím, co vše musel Ježíš vytrpět. Posměch, urážky, zpochybňování božského původu a ohromné fyzické utrpení.

Na druhé straně mám ale radost, že díky tomu všemu mohu mít naději na věčný život. Ježíšova smrt, kterou byl ochotný podstoupit kvůli mně je pro mne největším důkazem Boží lásky.

Matouš ale v souvislosti s Ježíšovou smrtí dodává zajímavý detail, který bychom neměli přehlédnout: V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: `Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?´
Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: "On volá Eliáše."
Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít.
Ostatní však říkali: "Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!"
Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.
A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.
Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: "On byl opravdu Boží Syn!" (Matouš 27,45-54)

Ježíšovu smrt prožívala i příroda. Země se třásla, pukaly skály, otevíraly se hroby a z nich vycházeli vzkříšení lidé. Nevíme, kolik jich bylo. Číslo není podstatné. Podstatné je, že Ježíšova smrt přinesla život několika lidem, kteří umírali v očekávání Mesiáše. Nyní dostali možnost o něm slyšet a později, když byl vzkříšen se s ním i osobně setkat.

Tito lidé se osobně přesvědčili o pravdivosti Ježíšova tvrzení, které tehdy pobouřilo mnoho kněží a zákoníků: "Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě." (Jan 5,26) Lidé, kteří byli v okamžiku Ježíšova skonu vzkříšeni, byli hmatatelným důkazem, že Ježíš nelhal.

V davu pod křížem bylo mnoho lidí, kteří dříve naslouchali Ježíšovým kázáním. Možná někde mezi nimi byli schovaní i Ježíšovi učedníci a ženy, které ho dřív doprovázely na jeho misijních cestách. Nyní, když viděli mrtvého Mesiáše, se jim vybavovala slova, která pronesl před několika dny: "Tak, jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé." (Matouš 20,28)

Když Ježíš hovoříval o své smrti, učedníci mu nevěřili. Doufali, že k tomu nedojde. Nyní viděli na vlastní oči, že nelhal, když řekl: "Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce." (Jan 10,11) Ježíšova smrt přinesla život lidem, kteří byli vzkříšeni k životu v okamžiku, kdy Ježíš naposledy vydechl. A my se můžeme těšit, že ještě více lidí bude vzkříšeno v okamžiku, kdy se Ježíš vrátí na naši Zemi, aby splnil, co slíbil.

Pane, tento příběh mi pomáhá věřit ve vzkříšení. I kdybych se Tě náhodou nedočkal, nevadí. Ty máš moc mne vzkřísit a já věřím, že to uděláš.