324) Když hvězdy mluví (Matouš 24,29-31)

Ježíš pokračuje ve výčtu znamení, která budou předcházet jeho návratu na naši zemi. Po varování před falešnými Mesiáši obrací naši pozornost vzhůru.

"Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí.
Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené do čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým. (Matouš 24,29-31)

Uvažoval jsem nad tím, jak se učedníkům zamlouval způsob, jak jim Ježíš odpovídal na jejich otázku. Mám takový pocit, že by spíše přivítali, kdyby jim odpověděl: "Přátelé, ještě pár desetiletí můžete být v klidu. Chrám bude zničen 29.srpna 70. A co se týká mého návratu na tuto zem, tak toho se vy v žádném případě nedočkáte..."

Proč Ježíš neodpovídá takto? Proč nechává učedníky žít s nadějí, že se vrátí ještě v průběhu jejich života? Vždy, když přemýšlím nad těmito otázkami, tak docházím k závěru, že nás Ježíš dobře zná. A právě to je důvod, proč neříká datum, ale pouze charakterizuje dobu, kdy se má vrátit.

Jak by to dopadlo, kdyby učedníci znali datum obou dvou událostí? Byli by tak aktivní a odhodlaní? Nebo by si řekli, že mají na přípravu ještě dost času? Nemohu mluvit jejich jménem. Pokud ale byli takoví, jako jsem já, možná by dnes bylo křesťanství zapomenutým náboženstvím.

Pán Ježíš nám nabídl geniální charakteristiku doby konce. Každá generace křesťanů očekává, že to budou právě oni, kdo se ještě během svého života dočkají návratu svého Spasitele. Sám jsem poznal mnoho lidí, kteří až do konce doufali, že Ježíš přijde dříve, než zemřou.

Jednou o prázdninách jsme s manželkou pozorovali na obloze "padání hvězd". Seděli jsme na zahradě a sledovali nebe. Každou chvíli po něm přeletěl zářící bod. Tento meteorický roj se pravidelně opakuje a v červenci má jméno Perseidy. Seděl jsem s hlavou vzhůru a přemýšlel, že jednou se na obloze ukážou taková znamení, která nás proberou z naší duchovní dřímoty a pomohou nám najít novou motivaci pro očekávání návratu našeho Spasitele.

V tom dnešním textu se mi zvláště líbí jeho závěr. Ježíš pošle své anděly, aby ze všech možných koutů země přivedli každého člověka, který čeká na návrat svého krále. Našemu Spasiteli se nikdo neztratí. Ježíš i nám slibuje: "Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já." (Jan 14,2-3)

Stále více lidí dnes věří na astrologii. Věří, že hvězdy určují jejich osud. Podle Ježíše nám hvězdy jen připomínají, že se blíží okamžik, kdy se znovu setkáme s našimi milými, kteří zemřeli s vírou ve vzkříšení. Připomínají nás slib našeho Spasitele, že se pro nás brzy vrátí.

Pane, přál bych si, aby to byla právě moje generace, která Tě bude vítat, až se vrátíš pro své následovníky. Těším se na chvíli, kdy Tě budou vítat společně všechny generace spasných. Bude to nádherný zástup.