274) Kde vzít sílu k odpouštění? (Matouš 18,23-35)

Včera jsme četli krátký rozhovor Petra s Ježíšem. Učedník si myslel, že naše odpouštění by mělo mít hranici na čísle sedm. Ale Ježíš tuto už tak dost vysokou laťku ještě sedmdesátkrát zvýšil. Až se nám z toho tají dech.

Je dobře, že pak Ježíš přidal příběh, ve kterém nám ukazuje na Boha, který jediný umí takto odpouštět. Připomeňme si jeho slova: "S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat účty od svých služebníků. Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který byl dlužen mnoho tisíc hřiven. Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu.
Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: `Měj se mnou strpení a všechno ti vrátím!´ Pán se ustrnul na oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil.
Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: `Zaplať mi, co jsi dlužen!´Jeho spoluslužebník mu padl k nohám a prosil ho: `Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!´ On však nechtěl, ale šel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
Když jeho spoluslužebníci viděli, co se přihodilo, velice se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všecko, co se stalo. Tu ho pán zavolal a řekl mu: `Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mě prosil; neměl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou?´
A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh. - Tak bude jednat s vámi můj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru." (Matouš 18,23-35)

V tomto příběhu je více postav. Všem je nám asi jasné, kdo znázorňuje samotného Boha. Je to král, který dokázal svému služebníkovi odpustit dluh, který by nikdy nedokázal splatit. Podle některých překladů dlužil první služebník deset tisíc hřiven, což představovalo 36 tun stříbra. Druhý služebník dlužil sto denárů.

V jakém poměru byly tyto dva dluhy? Pro představu, jedna hřivna se rovnala 9 000 denárů a denár byla denní mzda dělníka. Králův služebník dlužil svému pánu skoro milionkrát víc, než jemu jeho podřízený. Přesto tento omilostněný dlužník neměl smilování se svým sluhou a nechal ho zavřít.

Ježíš do tohoto příběhu ještě zakomponuje další služebníky. Ti nejdříve obdivují velké královo milosrdenství, aby hned nato prožili smutek nad chováním svého kolegy. Jdou za králem a upozorňují ho na toto jednání a král zjedná spravedlnost. Tentokrát jde už jeho milosrdenství stranou.

Při čtení tohoto příběhu bych si měl položit otázku: "Nejsem já sám tím služebníkem, kterému zůstalo tvrdé srdce, přestože mu byl odpuštěn nesplatitelný dluh?" Odpuštění není snadné, pokud vidím jen sebe a toho, kdo mi ublížil. Pokud se na sebe podívám očima Spasitele, který za mne zemřel, uvidím, jak je problém mého "dlužníka", ve srovnání s tím mým, malicherný.

Pane, to, co po mně chceš, není vůbec snadné. Proto ti děkuji za tento příběh, který mi ukazuje, že Tys to měl se mnou mnohem těžší.