268) Jak se pozná přítel a bratr? (Matouš 18,15)

Máte dobrého přítele? Jak se vlastně pozná skutečný přítel? Je to ten, kdo nás vždy chválí, stále se na nás usmívá a vždy nám říká to, co chceme slyšet? Podívejme se, co nám o tom říká Ježíš.

"Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra." (Matouš 18,15) Tato Ježíšova slova jsem dlouho vnímal jako výzvu k tomu, abych "hlídal" své bližní a byl tím, kdo je okamžitě pokárá, když...

Teprve nedávno jsem je pochopil trochu jinak. Pomohlo mi, Když jsem si uvědomil, o čem Ježíš hovořil, než pronesl tato slova. Vyprávěl příběh o Božím hledání ztracené ovečky. A při tom jsem si na jednu takovou Boží ovečku vzpomněl.
Její hledání je popsáno ve 2.knize Samuelově: Hospodin poslal k Davidovi Nátana.
Ten k němu přišel a řekl mu: "V jednom městě byli dva muži, jeden boháč a druhý chudák. Boháč měl velmi mnoho bravu a skotu. Chudák neměl nic než jednu malou ovečku, kterou si koupil. Živil ji, rostla u něho spolu s jeho syny, jedla z jeho skývy chleba a pila z jeho poháru, spávala v jeho klíně a on ji měl jako dceru. Tu přišel k bohatému muži návštěvník. Jemu bylo líto vzít nějaký kus ze svého bravu či skotu, aby jej připravil poutníkovi, který k němu přišel. Vzal tedy ovečku toho chudého muže a připravil ji muži, který k němu přišel."
David vzplanul proti tomu muži náramným hněvem.
Řekl Nátanovi: "Jakože živ je Hospodin, muž, který tohle spáchal, je synem smrti! A tu ovečku nahradí čtyřnásobně zato, že něco takového spáchal a neměl soucitu."
Nátan Davidovi odvětil: "Ten muž jsi ty!" (2.Samuelova 12,1-7)

V tomto příběhu jsem vždy obdivoval Nátanovu odvahu. Jít ke králi a říci mu, že je smilník, to není jen tak. Prorok mohl, podobně jako mnozí jeho kolegové, skončit v lepším případě ve vězení, v horším třeba na šibenici.

Teprve nedávno jsem si uvědomil, že příběh není o králi a prorokově odvaze. Ten příběh je o Davidovi a Boží lásce, která krále nenechá zamést pod koberec strašný hřích, který byl příčinou mnoha dalších zločinů, včetně vražd.
Je to Bůh, kdo posílá Nátana ke králi. David si možná myslel, že když je král, je to on, kdo určuje pravidla hry. Má přece právo na ženu, která se mu líbí. Proto se přece mohl vyspat s Bat-šebou. Jako král má přímo povinnost chránit svou pověst, i kdyby to mělo stát život někoho, kdo to nechce pochopit. Proto musel zemřít Chetejec Uriáš, manžel Bat-šeby, když odmítal poslechnout králův rozkaz...

Bůh miluje Davida. Proto k němu posílá proroka s nepříjemným poselstvím. Věděl, že izraelský král uzná svou vinu a bude jí litovat. Znal Davidovo srdce. Proto dal prorokovi do úst slova, která krále přivedou k pokání. Dal nám tak příklad pro naše vztahy s lidmi, na kterých nám záleží.

Pane, děkuji Ti, že jsi mi do cesty mnohokrát poslal mého "Nátana", který mne upozornil na můj hřích. Děkuji Ti, že mám přátele, kteří se mi nebojí říci do očí i nepříjemnou pravdu. Ale nejvíc ti děkuji za to, že Ty sám jsi tím nejlepším přítelem. Proto mne káráš i povzbuzuješ.