258) I v chápání evangelia hraje čas důležitou roli (Matouš 17,

"To je tajemství," říkal mi kamarád, "nikomu to neprozraď!" Kolikrát jsem tuto větu v dětství slyšel. Mnohokrát jsem ji také sám říkal, když jsem někomu svěřil něco, co neměl slyšet nikdo jiný.

Podobnou větu vyslovil i Ježíš, když s Petrem, Jakubem a Janem sestupoval z vrcholku hory, na které se setkal s Mojžíšem a Eliášem. Dnešní biblický text zní: Když sestupovali z hory, přikázal jim Ježíš: "Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých." (Matouš 17,9)
Není to poprvé, co Ježíš žádá, aby se o něčem nemluvilo. Šest dnů před touto cestou prosí učedníky, aby ještě nemluvili o tom, že je Mesiáš. Měl pro to své důvody. Věděl, že lidé by si tyto události vykládali jako znamení toho, že konečně přijde osvobození od Římanů.

Tentokrát má ale jeho prosba časové omezení. Tři učedníci mají o tom, co zažili na hoře, mlčet až do Ježíšova vzkříšení. Tak dlouho má trvat jejich společné tajemství. A zde bychom možná měli hledat odpověď na to, proč mají mlčet o tom, co viděli.
Co se Ježíšovým vzkříšením změní?

Učedníci stále ještě doufají, že Ježíš je tím Mesiášem, který je osvobodí od římské nadvlády. Vidí v něm vůdce povstání a revolucionáře. Po jeho smrti najednou začnou některé věci vidět jinak. Navzájem si budou připomínat jeho myšlenky, které dřív odsouvali bokem, protože jim nešly dohromady s jejich očekáváním. Když se s Ježíšem setkají po jeho vzkříšení, uvidí najednou tyto výroky v tom pravém světle a konečně je pochopí.
Teď je s nimi Ježíš stále. Jen výjimečně se vzdálí, aby se modlil a rozmlouval s nebesy. Po vzkříšení se jim bude ještě pár dnů ukazovat, ale po čtyřiceti dnech ho uvidí stoupat k nebi, kde je jeho skutečný domov a kde je i jeho království. Zůstanou najednou bez něj a budou mít pocit, že jsou sami.

Ježíš je sice na to vše dopředu připravoval, ale oni k těmto jeho slovům byli hluší. Nechtěli si připustit, že by se něco takového mohlo stát. Teprve, když se předpověď jeho smrti a vzkříšení naplní, budou o tom všem znovu přemýšlet. Najednou se jim vybaví vše, co jim říkal. Vzpomenou si i na jeho zaslíbení, že je navštíví Duch svatý: "Toto vám pravím, dokud jsem s vámi. Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!" (Jan 14,25-27)

To, co tři učedníci prožili s Ježíšem na vysoké hoře, zatím nebyli schopni správně pochopit. Udělali by z toho senzaci a stejně by jim to nikdo nevěřil. Teprve po setkání se vzkříšeným Ježíšem pochopí, co to vlastně na té hoře viděli. Zatím nechápali, že setkání na hoře nebylo určeno davům, ale jen úzké skupině lidí, kteří v této zkušenosti najdou odvahu k tomu, aby se chopili dalších zaslíbení a proroctví, která jim Ježíš předložil.

Pane, nauč i mne správně chápat to, co s Tebou prožívám. A dej mi také trpělivost při hledání významu toho, co mne těmito zkušenostmi chceš naučit.