231) Když mne vede slepý vůdce (Matouš 15,13-14)

Mezi Ježíšovými posluchači byli vždy farizeové a zákoníci. Zpočátku toho nového učitele obdivovali. Později mu naslouchali a snažili se ho nachytat na něčem, co by mohli veřejně odsoudit a snížit tak jeho popularitu, která strmě stoupala.

Tak tomu bylo i v tomto příběhu. Vadilo jim, že si Ježíšovi učedníci před jídlem neomývají ruce. Ježíš jim na oplátku řekl, že oni dělají něco horšího. Na rozdíl od učedníků, kteří jen nectí tradice otců, oni vědomě přestupují desatero.
Pak Ježíš ještě prohlásil: "Slyšte a rozumějte: Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje." To už na ně bylo příliš. Zvedli se a uraženě odešli.
Učedníky to vystrašilo, ale Ježíš jim řekl: "Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna. Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy." (Matouš 15,13+14)
Ježíš nazývá farizee slepými vůdci. To je velice silné vyjádření. Kristus se dlouho snažil s těmito vůdci diskutovat. Přál si, aby byli pro jeho národ přínosem. Ale oni nechtěli.

Při čtení tohoto textu jsem si vzpomněl na příběh Šalamounova syna Rechabeáma. Po smrti svého otce se stal králem. Poddaní se na něj obrací se žádostí, aby snížil vysoké daně a on si bere tři dny na rozmyšlenou.
Nejdříve si zavolal zkušené rádce svého otce: "Jak vy radíte? Co mám tomuto lidu odpovědět?"
Promluvili k němu takto: "Jestliže budeš k tomuto lidu dobrý a přívětivý, jestliže jim dáš laskavou odpověď, budou po všechny dny tvými služebníky."
On však nedbal rady starců, kterou mu dávali, a radil se s mladíky, kteří s ním vyrostli a teď byli v jeho službách. Těch se zeptal: "Co radíte vy? Jak máme odpovědět tomuto lidu, který mi řekl: »Ulehči nám jho, které na nás vložil tvůj otec«?"
Mladíci, kteří s ním vyrostli, k němu promluvili takto: "Toto řekni lidu, který k tobě promluvil slovy: »Tvůj otec nás obtížil jhem, ty však nám je ulehči.« Promluv k nim takto: »Můj malík je tlustší než bedra mého otce. Tak tedy můj otec na vás vložil těžké jho? Já k vašemu jhu ještě přidám. Můj otec vás trestal biči, já však vás budu trestat důtkami.«" (2.Paralipomenon 10,6-11)

Mladý král nakonec poslechl radu svých kamarádů. Lid se vzbouřil a my můžeme číst: Král Rechabeám vyslal Hadoráma, který byl nad nucenými pracemi, ale Izraelci ho ukamenovali k smrti. Král Rechabeám byl nucen skočit do vozu a utéci do Jeruzaléma. (2.Paralipomenon 10,18)

"Když slepý vede slepého, oba spadnou do jámy." Tato Ježíšova slova bychom neměli brát na lehkou váhu. Určitě bychom si měli čas od času položit otázku: "Kým se nechám vést já? Nejsem někdy i já tím slepcem, kterého vede slepec? Neskončím nakonec v jámě?"

Pane, toužím po tom, abys mne vedl Ty sám. Dej mi vždy dostatek důvěry i odvahy. Chci nechat svou ruku ve Tvé a nechat se vést. S Tebou neskončím navždy v jámě hrobu, ale budu s Tebou věčně žít ve Tvém království.