188) Proroci by nám záviděli (Matouš 13,17)

Jako kluk jsem záviděl lidem na západě. Ne jejich bohatství, ale to, že mohli vidět filmy, které za železnou oponou byly tabu. Také jsem jim záviděl, že mohli mít gramofonové desky, které jsem v našich obchodech nikde nekoupil.

Když Ježíš káže a pomáhá svými zázraky každému, kdo za ním přišel se svou prosbou, tak také říká: "Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší. Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, a neslyšeli." (Matouš 13,16+17)

Ježíš nám tu připomíná něco, co bychom neměli zapomínat. Už dříve, ještě než přišel na naši zem, posílal prostřednictvím svých služebníků proroctví o tom, že přijde Mesiáš. Připravoval svět na příchod toho, který byl zaslíben už v ráji našim prarodičům: I řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu." (Genesis 3,14+15)

Později si lidé tuto zprávu předávali z generace na generaci. A Bůh čas od času posílá někoho, kdo opět zpřítomní tuto naději. Juda ve svém dopise křesťanům píše: "Prorokoval také o nich Henoch, sedmý od Adama: Hle, přichází Pán s desetitisíci svých svatých, aby vykonal soud...  Ale vy, milovaní, budujte svůj život na přesvaté víře, modlete se v Duchu svatém, uchovejte se v lásce Boží a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu. S těmi, kdo pochybují, mějte slitování..." (Juda 1,14-15+20-22)

Občas, když čtu knihy starozákonních proroků, uvažuji o tom, jak jim asi bylo, když jim Bůh ukázal ve vidění budoucnost. Představuji si, jak najednou vidí obrazy Mesiáše, který káže o Božím království a uzdravuje nemocné. Muselo to být nádherné. Jenže pak se vrátili do reality a věděli, že doba příchodu Mesiáše je ještě hodně daleko...

My dnes žijeme v době, kterou popisují prorok Daniel  a hlavně Jan, Ježíšův učedník. Na ostrově Patmos mu Bůh ukázal, co se bude dít až do chvíle, než ve vesmíru opět zavládne bezhříšná harmonie míru. A Jan pak vše popsal v knize, které se dnes říká Zjevení nebo také Apokalypsa: Já Jan, váš bratr, který má s vámi účast na Ježíšově soužení i kralování a vytrvalosti, dostal jsem se pro slovo Boží a svědectví Ježíšovo na ostrov jménem Patmos. Ocitl jsem se ve vytržení ducha v den Páně, a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice: "Co vidíš, napiš do knihy..." (Zjevení 1,9-11)

Podobně jako lidé v zástupu okolo Ježíše i my žijeme ve zvláštní době, kterou Bible nazývá "dobou konce". Žijeme v čase, kdy vrcholí démonická snaha sil zla o ovládnutí celého světa. A do této doby zaznívá z nebe hlas Ježíše: "Ano, přijdu brzo." (Zjevení 22,20)

Pane, Jan na Tvoje ujištění odpověděl: "Amen, přijď, Pane Ježíši!" Těšil se na chvíli, kdy Tě opět uvidí. Přál si, abys přišel hned. Také bych si přál, abys už přišel. Ale vím, že máš svůj čas. Pomoz mi, abych byl připraven, až splníš svůj slib. Už se na Tebe těším.