164) Má ovce větší cenu, než člověk? (Matouš 12,9)

Byla to zvláštní sobota. Ráno, cestou na bohoslužbu Ježíše osočili farizeové kvůli jeho učedníkům, kteří cestou na bohoslužbu jedli obilí. V diskuzi, která následovala, jim Ježíš dokázal, že se mýlí a jejich tradice je v rozporu s tím, co říká Písmo.

Znovu se potkávají v synagóze. Opět se ho pokoušejí dostat. Matouš napsal: A byl tam člověk s odumřelou rukou. Otázali se Ježíše: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat?" Chtěli ho totiž obžalovat.
On jim řekl: "Kdyby někdo z vás měl jedinou ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl? A oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře." (Mat.12,10-12)

Farizeové už se rozhodli, že Ježíše odstraní. Tito "svatí" mužové se neštítí léčky. Toho člověka s ochrnutou rukou tam nejspíš zavolali, protože měli plán, jak Ježíše chytit do připravené pasti. Ježíš přece tak rád dokazuje svou lásku tím, že uzdravuje nemocné a z posedlých dokonce vyhání démony. Jestli udělá zázrak uzdravení i dnes, v sobotu, je s ním konec. Teď mu nebudou vyčítat skutky jeho žáků, ale přistihnou při činu jeho samotného.

Těsně před zahájením bohoslužby je už synagóga plná. Mezi lidmi se rychle roznesla zpráva, že přišel ten zázračný lékař, který káže jako Jan Křtitel a mnozí ho považují za vzkříšeného Eliáše. V budově se tlačí spousta lidí. Přišli i ti, které tu už dlouho nikdo neviděl.

V okamžiku, kdy všichni očekávají začátek, vystoupí jeden z místních farizeů a obrátí na Ježíše. Ukáže na ochrnutého muže a pak se zeptá: "Co myslíš, je možné v sobotu uzdravovat?" A pak se spokojeně zařadí mezi ostatní.
Všichni napjatě čekají na odpověď. Farizeové si už v duchu mnou ruce a navzájem si gratulují k vítězství. Ježíš je mlčky pozoruje. Napětí stoupá. Odpoví? Nebo se odpovědi zbaběle vyhne?
Po chvíli mlčení jim Ježíš položí zajímavou otázku: "Co má u vás větší cenu. Ovce, nebo život člověka?" Zdánlivě hloupá a nesmyslná otázka. Život člověka by přece nikdo nevyměnil za ovečku! Jenže pokračování příběhu nám ukazuje, že tihle náboženští fanatici mají trochu jiné vnímání hodnot, než my. Pro ně život jednoho člověka nic neznamená.

Proč tu Ježíš vzpomíná ovečky? Vždy, když čtu Ježíšovu odpověď, vybaví se mi slova 23.žalmu: "Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod, naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno.
I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují.
Prostíráš mi stůl před zraky protivníků, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj plníš. Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů."

Ježíš, jako dobrý pastýř, ví, že v sobotu je dovoleno činit dobré skutky. Proto si dovolil bez svolení farizeů a zákoníků uzdravovat i v sobotu.

Pane, jsem rád, že v sobotu mohu přinášet druhým lidem radost. Díky za Tvůj příklad. Naplň, prosím mé srdce stejnou láskou, jakou máš Ty.