162) Jediný Pán nad sobotou je Bůh (Matouš 12,8)

Čas od času se setkávám s lidmi, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťané, ale přitom odmítají uznat, že Ježíš je Bůh. Ten, podle kterého si první křesťané začali říkat kristovci, je podle nich stvořením, stejně jako my.

A přitom Ježíš několikrát vztáhl sám na sebe starozákonní texty, které hovoří o Hospodinu. Ale i v jiných situacích si jeho slova nemůžeme vyložit jinak, než že v nich říká: "Jsem Bůh."

Něco podobného Kristus prohlásil i v rozhovoru s farizei, kterému se dnes budeme naposledy věnovat. Farizeové označili Ježíšovy učedníky za přestupníky čtvrtého přikázání, které zní: "Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý." (Exodus 20,8-11)

Už v ráji, když dokončil stvoření, požehnal Bůh sedmý den – sabat. Když pak uzavíral smlouvu s židovským národem, byl její součástí i tento paragraf. V sobotu se v celém Izraeli nebude pracovat.

Farizeové a zákoníci se považovali za takové znalce, že společnými silami sestavili seznam 39 činností, které pak v sobotu zakázali vykonávat. Sklizeň, jak už jsem psal dříve, byla jednou z nich. Domnívali se také, že jsou oprávněni dohlížet na dodržování těchto zásad. Proto se s Ježíšem pustili do této diskuze.

Ježíš jim slušně odpověděl, ale nakonec důrazně vysloví důležitou myšlenku: "Vždyť Syn člověka je pánem nad sobotou." (Mat.12,8)

Ježíš se nebrání diskuzi. Nakonec ji uzavře velice asertivně: "Přátelé, těší mne váš zájem o dodržování dobrých mravů ve vaší zemi. Ale milosrdenství je víc než oběti. A ten, který stojí před vámi, je víc než váš slavný chrám. O tom, co se v sobotu smí a co nesmí, vím nejvíc já. Protože já jsem pánem soboty. Sobota je můj den. Netrapte se proto, co dělají druzí lidé. Ale zabývejte se tím, jak tento čas využijete vy sami…"

I my si čas od času klademe otázku: "Prožívám sobotu správným způsobem? Je pro mne sobota zdrojem požehnání, které na ni už při stvoření světa vložil sám stvořitel?" Diskutujme o této otázce s lidmi, kteří, stejně jako my, touží po správném využívání daru Božího požehnání. Navzájem si tak můžeme být užiteční. Protože, proč bych měl vymýšlet to, co už bylo vymyšleno a objevovat to, co už objevil někdo druhý?

Važme si diskuzí, které můžeme vést o svém prožívání vztahu s Bohem. Ale nezapomínejme při tom, že poslední autoritou zůstává Pán soboty – Ježíš. U něho můžeme nalézat odpovědi na naše otázky. Většinu odpovědí nalezneme v Bibli.

Pane, děkuji Ti, že mohu v sobotu odpočívat a vnímat tvou přítomnost v přírodě, v církvi, v mé rodině i ve mně samotném. Pomoz mi nacházet tvé požehnání, které sesíláš na tento svět každou sobotu. Ať se i já sám stanu zdrojem poznání a požehnání těm, kteří tě zatím ještě nepoznali.