158) To jsi Mesiáš, když dovolíš přestupovat zákon? (Mat.12,2+3)

Jednou, v sobotu ráno, šel Ježíš se svými učedníky do synagógy na bohoslužbu. Asi měli delší cestu, protože učedníci během ní dostali hlad. Procházeli právě lánem obilí. Začali trhali klásky, vymílali z nich zrníčka, která pak pokousali a jedli.

Podle farizeů to bylo v rozporu se zákonem. Sklizeň totiž byla jednou ze 39 činností, jejichž provozování bylo podle nich zakázáno. Přicházejí za Ježíšem: "Hle, tvoji učedníci dělají, co se nesmí dělat v sobotu!"
On jim však řekl: "Nečetli jste…?" (Mat.12,2-3)

Židé čekali Mesiáše. Těšili se na jeho příchod. Pomazaný král měl nastolit věčné království. Podle Židů samozřejmě Izraelské. Teď tu najednou byl muž, který svými zázračnými činy probudil v lidech naději, že by mohl být očekávaným osvoboditelem od Římanů. Dělal zázraky, dokázal nasytit zástup lidí několika chleby a rybami. Uzdravoval nemocné a křísil mrtvé.
Do jeho armády by se přihlásil každý. Nic totiž neriskoval. I kdyby byl v bitvě zabit, velitel by mu po skončení boje vrátil život. Nepotřeboval by složité zásobování. Také daně by mohl zrušit, protože nač by takový král potřeboval peníze.

Farizeové a zákoníci se také zpočátku domnívali, že by to mohl být Mesiáš. Jenže díky svému vzdělání přemýšleli jinak než prostí lidé. Byli přesvědčeni, že Mesiáš musí respektovat a dodržovat Mojžíšův zákon. Nakonec, bude to muž pomazaný samotným Hospodinem.
První zklamání zažili, když si místo nich za své spolupracovníky vybral prosté galilejce. A teď další zklamání. Už dřív se jim zdálo, že zlehčuje zákon. Teď konečně mají důkaz jako hrom. Jeho učedníci sklízí v sobotu obilí a on jim ani nic neřekne. Copak nezná zákon?

Když se svým podezřením přijdou za Ježíšem, položí jim prostou otázku: "Vy neznáte Zákon? Nečetli jsme…?" Najednou se karta obrací. Ne Ježíš, ale oni sami jsou usvědčeni z neznalosti Písma a ještě je u toho tolik lidí.
Farizeové tehdy Ježíši říkali mezi řádky: "To jsi Mesiáš, když dovolíš přestupovat Boží zákon?" Většina z nich v této době zamítá myšlenku, že by Ježíš mohl být Mesiáš. Považují ho za podvodníka a později i za "národní hrozbu", protože kdyby vyprovokoval povstání, Římané by toho mohli využít k tomu, aby po jeho potlačení vzali Židům jejich privilegia, která ostatní porobené národy neměly a Židům je záviděly.

Ježíš jim dá taktně najevo, že Písma dobře zná a že jsou to oni, kdo jim vlastně vůbec nerozumí. Protože kdyby rozuměli textům, kterými se tak rádi ohánějí, nikdy by mu podobnou otázku nepoložili. Copak už zapomněli, že Ježíš dokázal se znalci zákona vést rovnocennou diskuzi už ve svých dvanácti letech?
Farizeové najednou poznávají, že tenhle nevzdělaný tesař rozumí Písmům více, než oni všichni dohromady. Přesto ho většina z nich zavrhla.

Pane, děkuji Ti za to, že pro Tebe je člověk víc než zákon. Děkuji Ti za Bibli, ve které mohu denně poznávat, jak podle Tebe vypadá skutečný, smysluplný a šťastný život, který nekončí hrobem, ale Tvým královstvím.