156) Ježíš – cesta k poznání Boha (Matouš 11,25-27)

Bůh, který je věčný, nesmrtelný, vševědoucí a všemohoucí, je pro nás nepochopitelný. Našim rozumem nejsme schopni uchopit tyto vlastnosti. Proto potřebujeme někoho, kdo nám Boha představí způsobem, který bude náš rozum akceptovat.

Včera jsme se zabývali 25.veršem. Dnes k němu přidáme ještě další dva. Můžeme si tak všimnout zvláštního kontextu: V ten čas řekl Ježíš: "Velebím, tě Otče, Pane nebes i země, že jsi ty věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je maličkým.
Ano, Otče, tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.“ (Mat.11,25-27)
Radostnou zprávu o záchraně – evangelium – jsou schopny pochopit i malé děti, zatímco lidé, kteří se považují za moudré a rozumné, to samé nechápou.

Ježíš k tomu přidává další důležitý poznatek. Boha Otce nezná nikdo, jen Ježíš, Boží syn. A díky Ježíši ho mohou poznat i lidé, kteří Ježíši uvěří. Z textu se může zdát, že Ježíš svého otce zjeví jen vybraným lidem, nějakým VIP. Ale to by bylo v rozporu s jeho jinými výroky. Jan zaznamenal jeho slova, která jsou křesťany považována za zlatý text Bible. Přečtěme si je: "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný." (Jan 3,16)
Bůh miluje celý svět. Každého člověka. Bohatého i chudého, vzdělaného i prostého, bělocha i černocha… Záchranu nabízí všem. Jenže ne všichni jeho záchranné lano přijmou.
Na počátku v ráji se ale stalo něco, co z milujícího Boha udělalo v lidských očích bytost zlou, nepřející a sobeckou. U stromu poznání dobrého a zlého naši prarodiče uvěřili hadově lži, že jim Bůh nepřeje poznání a moudrost. Žena i muž jedli zakázané ovoce s nadějí, že pak budou jako Bůh a už ho nebudou potřebovat.

Místo letu vzhůru k božství přišel strmý pád. Najednou se dostali na úroveň ďábla, který také zatoužil po rovnosti s Bohem a také padl. Bůh mohl člověka zničit a stvořit si nové lidi. Neudělal to. Naopak, navštívil Adama s Evou v ráji a nabídl jim možnou záchranu. Slíbil příchod Mesiáše. Řekl to ve svém dialogu s ďáblem, kterému řekl: "Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu." (Genesis 3,15)       
Boj mezi Bohem a ďáblem není válka zbraní. Je to boj o mé a tvé srdce. Zápas o to, komu budu důvěřovat. Bohu stvořiteli nebo stvořené bytosti, která má jméno Lucifer?

Pokud chceme důvěrně poznat Boha, máme jen jednu možnost. Ježíš prohlásil: "Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.“ Svým životem i svou smrtí nám Kristus zjevil povahu svého Otce. Spravedlnost i lásku. Milosrdenství i konečný soud… Nikdo se nemůže vymlouvat, že neměl možnost přijít na seznamovací večírek s vládcem celého vesmíru.
Ježíš říká i nám: "Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží." (Matouš 11,28-30)  Ale to už si necháme na zítřek.

Pane Ježíši, pomoz mi pochopit, že bez Tvé pomoci nemohu nikdy plně poznat Tvého Otce. Díky, že i mně nabízíš, že nás osobně představíš.