150) Bůh si cení práce svých pomocníků

Janovi učedníci vyslechli Ježíšovu odpověď a vydali se na cestu ke svému učiteli, Janu Křtiteli. Matouš pokračuje ve svém vyprávění:

Když Janovi učedníci odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? Nebo co jste vyšli shlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: `Hle, já posílám posla před svou tváří, aby ti připravil cestu.´ Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší, než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on." (Mat.11,7-11)

Čas od času v médiích probíhají ankety o nejlepšího sportovce, herce či herečku, zpěváka nebo zpěvačku. Jindy můžeme hlasovat v anketě o osobnost roku, desetiletí či staletí...
Pán Ježíš tu Jana Křtitele prohlásí za osobnost celých dějin lidstva až do doby jeho působení na naší zemi. Řekl o něm: “...mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel.“
V čem je jeho velikost? Určitě byl schopný řečník. Kázal o pokání a na rovinu hovořil o zlořádech své doby. Přesto ho následovaly zástupy lidí. Byli mezi nimi zákoníci, farizeové, vojáci i prostí lidé. Když si chtěli poslechnout jeho revoluční kázání, museli za ním často i do pouště, kde to jistě nebylo pohodlné.

Čím je tak přitahoval?
Možná to bylo prostým způsobem života. Nebo oblečením, které bylo na tehdejší dobu hodně odvážné. Je také možné, že lidé čekali změnu a proto doufali, že právě Jan zahájí povstání a svrhne nenáviděné Římany.

Janova velikost ale spočívá v něčem docela jiném. Byl opravdu slavný a populární. A kdyby vyzval své posluchače, určitě by přijali jako svého vojevůdce. Mohl začít povstání a zažít chvíle slávy nebo porážky. Určitě na to měl dostatek manažerských schopností i charisma. Mohl si chvíli hrát na Mesiáše.
Proč to neudělal? V tom je právě jeho velikost. Jan věděl, co je jeho posláním. Už jsme tu o tom jednou přemýšleli. Matouš o něm napsal: “To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: `Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!´“ (Matouš 3,3) Jan věděl, že jeho úkolem je připravit svůj národ na příchod Mesiáše. A když přišel skutečný Mesiáš, Janův úkol skončil.
Nakonec se Jan ocitl pro svou přímost a pravdivost ve vězení. Ježíš o něm prohlásil: “...mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel.“ Kristus prohlásil Jana Křtitele na největší osobnost v dějinách lidstva. Není to nádherné přiznání Boha ke svému služebníku?

Bůh si cení práce všech lidí, kteří se rozhodnout přijmout jeho pozvání ke službě. Ví, že to není snadné. Služba Bohu je někdy plná nástrah a nebezpečí. Pavel napsal: “...ve vězení jsem byl vícekrát, ran jsem užil do sytosti, smrti jsem často hleděl do tváře. Od Židů jsem byl pětkrát odsouzen ke čtyřiceti ranám bez jedné, třikrát jsem byl trestán holí, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem s lodí ztroskotal, noc a den jsem jako trosečník strávil na širém moři. Častokrát jsem byl na cestách - v nebezpečí na řekách, v nebezpečí od lupičů, v nebezpečí od vlastního lidu, v nebezpečí od pohanů...“ (2.Korintským 11:24-26)

Ježíš ocenil práci Jana Křtitele, váží si práce svých učedníků i námahy, kterou ve své službě vynaložil apoštol Pavel. Bůh nezapomíná na ty, kdo na jeho pozvání reagovali svou ochotou vstoupit do Jeho služeb.

Pane, až mne budeš volat ke službě lidem, dej mi sílu, abych toto tvé pozvání přijal. A když ho přijmu, dej mi sílu obstát stejně, jako obstál i Jan Křtitel.