147) Dobro nebude zapomenuto (Mat.10,40-42)

Představte  si,  že  by  u Vašich  dveří  zazvonil  Karel Gott  a  pořádal  by  vás  o sklenici vody.  Jak byste reagovali?A  teď  jiná  představa.  Za dveřmi  by nestál  Karel Gott,  ale  Bin Ládin.  Obsloužili  byste  ho  stejně jako slavného  zpěváka?

Pán Ježíš posílá své učedníky na první samostatnou misijní cestu. Dává jim různé rady a pak připomíná, že jejich přítomnost může být pro lidi zdrojem požehnání. Učedníci z jeho úst slyší slova: 
„Kdo vás přijímá, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal.
Kdo přijme proroka, protože je to prorok, obdrží odměnu proroka;
kdo přijme spravedlivého, protože je to spravedlivý, obdrží odměnu spravedlivého.
A kdo by napojil třebas jen číší studené vody jednoho z těchto nepatrných, protože je to učedník, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu." (Mat.10,40-42)

Ježíš to opět hovoří o pohnutce. Právě pohnutka rozhoduje o ceně mých skutků a rozhoduje i o odměně. Když pomůžu Karlu Gottovi a dozví se o tom novináři, budu možná jeden den na titulní stránce novin. A tím to skončí. Pomůžu-li Bin Ládinovi, protože je bohatý, možná na chvíli zbohatnu, abych později, když na to přijde policie, skončil ve vězení.

Jdou tu ale lidé, kteří nejsou slavní ani bohatí. Ježíš je nazývá nepatrnými. Za to, že jim pomůžu mne nečeká sláva ani bohatství. Pozor, Ježíš tu nehovoří o bezdomovcích, nebo vdovách a sirotcích. Hovoří zde o lidech, kteří jsou nepatrní a pak přidává, že jsou to jeho učedníci. A tím nás směřuje od slavných zpěváků a bohatých teroristů k lidem, kteří se rozhodli následovat Ježíše. Ježíš, když se před návratem do nebe loučí se svými následovníky, říká: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku." (Mat.28,18-20)

Podle těchto slov se mohu i já stát jeho učedníkem. Vlastně všichni křesťané jsou jeho učedníci již od svého rozhodnutí následovat Ježíše. Když pomohu takovému člověku, pak podle Ježíše získám víc, než kdybych pomohl Karlu Gotovi nebo Bin Ládinovi.  Protože v tomto případě mi nebude odměnou fotka v novinách nebo tučná injekce na mém účtu.

Jaká bude odměna? Ježíš ji popisuje takto: „Tehdy řekne král těm po pravici: `Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.´“ (Mat.25,34-36)

Když pomohu učedníkovi, Bůh se na můj skutek dívá stejně, jako bych pomohl jemu. Proto mne pozve do svého království. Nic lepšího mne nemůže potkat. Je to největší pocta v celém vesmíru. A to už stojí za to. Nepozve mne na krátkou návštěvu svého paláce, ale přijme mne k věčnému pobytu. Nebude to „zelená karta“ na pár roků, ale trvalý pobyt a občanství v jeho nebeském království.

Pane, děkuji Ti, že se staráš o své učedníky. Nejen o ty slavné, ale o každého, kdo se rozhodne jít ve svém životě ve Tvých stopách. pomoz mi, abych byl vždy ochoten takovým lidem pomáhat. Nejen kvůli odměně, ale z lásky k Tobě.