135) Zvol si dobrou partu (Mat.10,11)

Nedávno jsem slyšel vyprávění starého člena mé církve o tom, jak se jako mladík dostal do Ostravy na šachtu.

Velice rychle se seznámil s partou dalších horníků a večer, po práci, s nimi hrával karty. Přestože dobře vydělával, měl stále málo. Nakonec prohrál kalhoty a dokonce i hodinky po dědečkovi. Tehdy si uvědomil, že se dostal do špatné party a z Ostravy raději odešel.

Pán Ježíš vyslal učedníky na misijní cestu. Vybavil je svou mocí a také jim dal mnoho dobrých rad. Jedna z nich zněla: „Když přijdete do některého města nebo vesnice, vyptejte se, kdo z nich je toho hoden; u něho zůstaňte, dokud nebudete odcházet.“ (Mat.10,11)

Když přicházíme do neznámého prostředí, neměli bychom spěchat s výběrem nových přátel. Měli bychom se nejprve pokusit získat informace o lidech v našem okolí a teprve pak se rozhodnout, komu z nich nabídneme své přátelství.

V deváté třídě jsem se dostal do patry kluků, kteří hráli basketbal za tehdejší Gottwaldov. Trénovali jsme několikrát týdně. Cestou domů se mí noví kamarádi stavili v bufetu, kde si dávali malou kofolu s velkým rumem. Alkohol jsem do té doby nepil. Rodiče mě naučili, že ho nepotřebuji ke štěstí. Jenže teď jsem byl v situaci, kdy bych trhal partu. A to jsem nechtěl. Když se dívám zpět, pak mohu děkovat Bohu, že jsem s tímto sportem musel brzy skončit.

Ježíš nám radí, abychom se ptali na lidi, kteří žijí okolo nás. Nemíní tím sbírání drbů. Máme si zjistit, jak žijí naši sousedi a spolupracovníci. Přátelství máme nabídnout těm, jejichž životní styl se nejvíce podobá tomu našemu. Tahle rada je důležitá zvláště u lidí, kteří překonali nějakou závislost. Jsem-li vyléčený alkoholik, měl bych se obklopit lidmi, kteří alkohol nepijí. Podobně bych měl postupovat, pokud jsem byl v minulosti gambler, kuřák, narkoman...

Při našem posledním stěhování jsme měli před sebou těžký úkol. Na malování, úklid a přestěhování zařízení bytu jsme měli dva a půl dne. Sehnali jame malíře, který slíbil, že nastoupí v poledne a udělá vše pro to, abychom v něm mohli už druhý den navečer začít uklízet. Protože jsme měli na úklid vlastně jen jeden večer, snažili jsme se sehnat pomoc. Poprosil jsem vedoucího našeho budoucího sboru, aby v sobotu v oznámení požádal naším jménem členy o pomoc. Když jsme v den „D“ jeli navečer z Havířova do Frýdku, byli jsme velmi zvědaví, kolik se nás sejde a zda vše stihneme. Čekalo nás příjemné překvapení. V našem budoucím domově už pracovalo deset lidí. Při úklidu jsme se s nimi mohli seznámit. Práce šla tak rychle, že večer v deset jsme už mohli v Havířově dokončovat balení krabic pro stěhováky. Děkovali jsme Bohu za naše nové přátele.

Pán Ježíš ví, jak důležitou roli hrají v našem životě lidé, se kterými se setkáváme. Proto nám radí, abychom nespěchali s navazováním nových přátelství. Ptát se můžeme nejen jiných lidí, ale také jeho. Když se modlím, mohu se Boha ptát na lidi, které poznávám. Bůh totiž vidí i to, co my nevidíme – vidí srdce – povahu a charakter.

Pane, děkuji Ti za dobré přátele, které jsi mi dal. Pomoz i nadále nacházet lidi, se kterými mohu jít po cestě do Tvého království. Dej, ať vidím druhé lidi Tvýma očima.