125) Radost (evangelium) nelze umlčet (Mat.9,30-31)

V současné době hledají křesťané odpověď na otázku: „Jak oslovit dnešního člověka?“ Odborníci vymýšlejí nové metody evangelizace, církve uvolňují na misii obrovské finanční prostředky, a křesťanů stále ubývá. Čím to je? Jak tomu zabránit?

Vraťme se k příběhu dvou slepců. Jeho závěr se podobá mnoha jiným příběhům o uzdravení. Matouš napsal: A otevřely se jim oči.
Ježíš jim pohrozil: "Ne, aby se to někdo dověděl!"
Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajině. (Mat.9,30-31)

Už včera jsem připomínal, že Ježíš netouží po slávě. Tu měl už v nebi. Ale touží po záchraně každého nemocného člověka. Přeje si, aby v nebi nechyběl ani jeden člověk. Udělal vše pro záchranu každého člověka. Nyní už je jen na nás, zda jeho nabídku přijmeme.

Snažil jsem se vžít do situace člověka, který byl slepý a nyní vidí. A lékař ho žádá, aby o svém uzdravení mlčel. Vždyť to nejde. Nejde dělat i nadále slepého, když vidím. A navíc, když mám spoustu dalších přátel, kteří mají podobné problémy, pak bych byl sobec, kdybych jim neřekl, že i oni mohou být vyléčeni.

Protože celý život bojuji s nadváhou, často slyším od druhých lidí zaručené rady, jak zhubnout. Když jsem před časem během půl roku zhubnul čtrnáct kilo, také jsem si svou metodu nechtěl nechat pro sebe. Přál jsem si, aby všichni lidé, kteří se jako já trápí nad svou váhou, mohli prožít stejnou radost.

Radost není možné skrýt. Nemá smysl se přetvařovat. Vzpomínám si na okamžik, když jsme s doktorem Kubíkem přednášeli v lázních Jeseník seminář Umění žít se stresem. Většinou jsem to byl já, kdo měl během přednášek na starosti občas vše odlehčit vtipnou poznámkou. Jednou však můj kolega pronesl poznámku, kterou mne tak rozesmál, že celou přednášku už musel dokončit sám. Vždy, když jsem se pokoušel mluvit, začal jsem se znovu smát. A lidé se mnou.

Ježíš otevřel oči oběma slepcům, splnil jim tím jejich největší přání. Znovu viděli. Mohli se radovat z té krásy, kterou viděli všude kolem sebe. A oni se dokázali radovat. O jejich příběhu si během krátké doby vyprávěli lidé v celé krajině. Další nemocní díky této zprávě dostali odvahu přijít za Ježíšem se svou nemocí. Všichni, kteří přišli za Ježíšem, byli uzdraveni.

Mnoho lidí se dnes nedokáže radovat ze života. Naučili se vidět jen to zlé. Jsou slepí, protože nevidí to, co by jim mohlo způsobit každý den novou radost. Neumí se radovat z toho, že mají co jíst, kde bydlet, že jim slouží ruce a nohy a tak bychom mohli pokračovat. Ježíš je může vyléčit. To není teorie. Je to má zkušenost. I mně učí vidět svět z lepšího úhlu. Radovat se z toho, co často považujeme za samozřejmost. Jde jen o to, zda mám dost odvahy, abych k němu přišel a požádal ho o pomoc.

Pane, děkuji, že i v dnešní době dokážeš otevírat mé oči, abych kolem sebe viděl spoustu důvodů k radosti. Pomoz mi, abych se nebál o svou radost podělit s lidmi v mém okolí. Otevři i jejich oči, ať se můžeme radovat společně.