112) Nejhorší nemoc (Mat.9,12-13)

Nedávno zemřel můj dobrý kamarád. O pár roků starší než já. Příčinou smrti byl infarkt. Když jsem s ním mluvil tři týdny před jeho smrtí, vypadal zdravě. Měl své radosti, starosti a také plány. V té chvíli mne nenapadlo, že se s ním vidím naposledy. Vypadal tak zdravě.

Spousta lidí dnes umírá zbytečně. Přehlížejí příznaky, kterými se jim jejich tělo snaží říci, že se děje něco zvláštního. Vysoký krevní tlak, dýchavičnost, zvýšená hladina cukru nebo cholesterolu, krev ve stolici, obezita, výpadky paměti... Mnoho lidí by mohlo žít, kdyby naslouchalo varování svého těla.

Ježíš přijal pozvání na hostinu v Matoušově domácnosti. Farizeům, kteří byli u toho, se to nelíbilo. Oni by do domu celníka nevkročili. Přece si nepošpiní svou dobrou pověst, kterou tak pracně roky budují. A Ježíš, chce-li se stát Mesiášem, by si takové návštěvy měl příště dobře rozmyslet.
Farizeové se se svými pochybnostmi svěřili Ježíšovým učedníkům. Jejich slova ale postřehl i samotný Ježíš. Matouš tenhle konflikt zachytil ve svém evangeliu: On to uslyšel a řekl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
Jděte a učte se, co to je: `Milosrdenství chci, a ne oběť´. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky." (Mat.9,12-13)

Ve své odpovědi farizeům Ježíš cituje ze 6.kapitoly proroka Ozeáše. Ten ve své knize vyzývá Izraelský národ, aby se odvrátil od modlářství a přišel zpět ke svému Bohu. Starozákonní prorok je Bohem povolán k probuzení Božího lidu, který odpadl od hledání Hospodina a hledal raději jistoty u božstev svých sousedů. V osmém století, kdy Ozeáš vybízí národ k pokání, prožívá Izraelské království rozmach. V této situaci to Ozeáš neměl snadné. Jeho varovným slovům se lidé smáli a proroka považovali za blázna. Ekonomika byla na vzestupu. Král mohl díky výnosu z daní posilovat armádu. Lidé se cítili v bezpečí a za to vzdávali chválu ne Hospodinu, ale pohanskému Baálovi.

Ježíš zřejmě Ozeáše cituje záměrně. Farizeové jeho proroctví dobře znali. Z historie svého národa také věděli, jak přesně se naplnila předpověď, kterou Bůh poslal svému lidu prostřednictvím Ozeáše. Kristus znovu obrací pozornost svých protivníků k textům Starého zákona. Přeje si, aby přemýšleli o svém náboženství. Chce, aby pochopili, že jsou na hony vzdáleni Božímu království.
V čem je jejich problém? Farizeové se domnívají, že jim Boží království, na rozdíl od celníků, nemůže uniknout. Myslí si, že jsou spravedliví. Dělají vše, co jim nařizuje zákon. Dodržují dny odpočinku, obětují podle předem daných pravidel, přispívají na chrám... Skutky zákona jsou tím, na čem staví své spasení.

Podle Ozeáše však tím, co Bůh čeká od svého lidu, nejsou skutky zákona, oběti a obřady, ale duch milosrdenství. Proto Ježíš připomíná samolibým farizeům jeho slova. Pokud si neuvědomí, že je jejich srdce nemocné pýchou a nadřazeností, zemřou. Zemřou stejně zbytečně, jako můj kamarád, který přehlížel varovné signály svého srdce. Nejhorší nemoc je ta, kterou ignoruji a přehlížím, protože s takovou nemocí nejdu k lékaři.

Pane, děkuji, že jsi viděl potřeby celníka Matouše i potřeby pyšných farizeů. Díky, že neděláš rozdíly mezi lidmi. Pro Tebe má stejnou cenu hříšný celník Matouš i farizeus, který si myslí, že je svatý. Bože, já vím, že jsem nakažený bacilem hříchu. Prosím, staň se mým lékařem.