Kamil Krbálek
- Počet článků 82
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1587x
Seznam rubrik
Kamil Krbálek
Hudební vepřo knedlo zelo
Minulý týden měla naše vesnička to štěstí, že do ní na svém světovém turné zavítaly hvězdy půlnočních teleshoppingů, držitelé platinových desek a čeští bí džís Eva a Vašek. Hospoda U Nováků praskala ve švech, sálem zněl sborový zpěv světových megahitů jako je Bílá orchidej a všichni byli spokojeni. Mám to z první ruky, protože taťka tam jako zkušený požárník měl protipožární dozor asi pro případ, kdyby místní důchodci začali dělat před podiem výtržnosti.
Kamil Krbálek
Evropa a evropané
Jsme Evropa. Být evropanem není samozřejmost, není to samozřejmost pro nikoho. Ani nejstarší národy, které se považijí za evropany, ještě nezapoměly na dobu, kdy evropany nebyly. A nemohly být, protože Evropa neexistovala. Evropa byla založena, tak jako se zakládají města nebo státy. To je velký rozdíl oproti Asii, Africe nebo dejme tomu Americe. Byly doby, kdy žádná Evropa nebyla. Ano, na západě Eurásie již miliony let leží rozeklaný poloostrov, obklopený mnoha ostrovy, ale po většinu historie lidstva (dejme tomu i psané) se necítil jakkoliv oddělen od ostatního světa. Slovo europa je ovšem starobylé a popisoval se jím světelný jev při západu slunce, na rozdíl od slova asia, což byl obdobný jev při svítání. Časem byly těmito slovy nazvány i země nad kterými k těmto jevům docházelo. Asie, země vycházejícího slunce, Evropa země zapadajícího Slunce. Pro konkrétní území na západě Eurásie, začali toto jméno používat až Římané, ale stále nemělo ten samý význam, co mu přisuzujeme dnes.
Kamil Krbálek
Prohlášení k vizi budoucnosti České republiky
Cítíme potřebu vyjádřit se k současnému dění v naší zemi, v České republice. Nejedná se o samotné prohlášení našich názorů a našeho společného postoje, nýbrž o převzetí odpovědnosti za věci politické a společenské. Jedná se o převzetí odpovědnosti, která je bytostně vlastní každému člověku, žijícímu v konkrétním státě na této Zemi.
Kamil Krbálek
"Západní" demokracie
V poslední době sílí ve světě hlas, že Západ vnucuje ostatním své zvyky, kapitalismus či demokracii. Je to považováno za imperialistické potlačování různorodosti kultur a znak domýšlivé nadřazenosti zápaďanů. Jsme takto obviňováni právem? Opravdu je demokracie (politická nebo ekonomická) pouhým kulturním výstřelkem podobným nošení sukní nebo pojídání šneků?
Kamil Krbálek
17.listopad - Den boje...
V kalendáři píšou, že 17. listopad je dnem boje. A tento den boje je prý i naším státním svátkem. Tak uvažuju, co podpořím tím, když ten den budu slavit. Možná, že podpořím svobodu a možná i demokracii, ale s nima jedním vrzem taky podpořím ten boj. A to se mi krajně nelíbí.
Kamil Krbálek
Já a písničkáři
Neumím nazpamět ani jedinou písničku od pana Hutky, nikdy mě neoslovovaly. Ale z fleku si vzpomenu asi na padesát písniček od pana Nohavici. Vždycky mě to bylo šuma fuk, ale včera jsem se zamyslel, čím to je. Jedinej verš, který se mi z Hutkových písní spontálně vybaví je „...co je nejkrásnější, ta lidská svobóóda..." Z téhle písničky, ani nevím jak se jmenuje, se stala taková vodrhovačka, až mě to odrazovalo, ale nedokázal jsem přijít na to, co mi na ní vadilo. V čem to bylo, že mě její energie odpuzovala, přitom je složená ze spousty krásných slov a vzletných frází, na které přísahají všichni bojovníci za svobodu.
Kamil Krbálek
Kráska na ulici
Před pár lety mi kamarádka vyprávěla, co zažila v nemocnici, odkud se právě vrátila. Doktor, její známý, byl prý úplně zdrcený, když ho potkala. Tak se ho zeptala, co se stalo. Vyprávěl jí, že právě amputoval nohu krásný patnáctiletý holce. Kamarádka si myslela, že amputace teď nejsou až tak strašné, vždyť Lou Fanánek Hagen, Ďábel s jednou nohou, dokonce řádí na rockových koncertech. Doktor jí vyvedl z omylu, týhle holce museli vzít až kyčelní kloub, protože tam měla nádor, takže nebude moci mít žádnou protézu.
Kamil Krbálek
Život Julie
Julie to měla v životě těžký, setkávala se s tím už od mateřský školky. Vždycky, když se představila, hned každý začal: "A kde máš Romea?" Než asi v osmi letech pochopila, že žádný Romeo neexistuje, že je to jen přelud z rodu Ježíšků a Mikulášů, myslela si, že na ní někde nějaký doopravdy čeká. Snila o něm před spaním, představovala si, jak pro ní přijíždí na bílém koni, přesně jako v tom filmu. Veškeré sny se rozplynuly ve chvíli, kdy k nim do třetí třídy nastoupil tlustý chlapeček, který se jmenoval Romeo Červený. Měl takové buclaté tvářičky a buclaté ručičky a Julie ho šíleně nenáviděla. To proto, že nějaký starý dědek spojil jejich jména dohromady a všichni to znají. Tehdy byla Julie šíleně nešťastná, nenáviděla to jméno, chtěla se dát přejmenovat například na Hedviku, ble, nebo Apolónii, brr, nebo třeba Františku, fuj. Zkrátka se chtěla jmenovat úplně jinak.
Kamil Krbálek
Včera se narodila Zuzanka
Včera se kamarádům narodila Zuzanka a já jim, rodičům, tímto posílám mnoho upřímných gratulací, protože je to holka jako buk, veliká a těžká!!!. Ať vám dělá jenom radost, vždyť za chvíli půjde do školy a bude maturovat a vdávat se a bude z ní doktorka práv nebo kosmonautka. No jo, Zuzanka s náma vlastně už byla na dovolený, ale tam ještě třiapůl kila neměla, spíš tak půl deka. Jó, to bylo v době, kdy počítače ještě neviděly, neslyšely a nemluvily, a byl klid.
Kamil Krbálek
Skok
Tohle povídání je o skoku. Skok je docela jednoduchá záležitost, proto lidi skáčou od nepaměti, ze stromu, do vody, na záda. Člověk je někde nahoře a chce se rychle dostat dolů, tak skočí. Teď se skoky zmodernizovaly, skáčeme z letadel, bungee jumping, atleti skáčou do dálky nebo do výšky. Neo z Matrixu skočí z mrakodrapu na mrakodrap. Sebevrazi skáčou ze všeho, co je dost vysoké. Tohle povídání bude o jiném skoku, bude o tom tvém. Skok není myšlenka, není to ani slovo, skok je skok, nic víc, ale taky nic míň.
Kamil Krbálek
Pochodeň
Dostal jsem tu knížku jednoho zářijového odpoledne. Šel jsem po hlavní třídě jako spousty lidí, kteří využívaly slunečného dne a nakupovaly v pasážích a krámcích, procházely se pod stromy nebo se potkávaly s přáteli v kavárničkách a zahradních restauracích, chodníky byly plné, obchody narvané, lavičky obsazené. Chtěl jsem něco koupit, ale kvůli těm davům jsem si to nakonec rozmyslel, pomalu jsem šel na vlak a užíval si jeden z posledních teplých dnů. Dívky naposledy před zimními plískanicemi vytáhly ze skříní krátké sukně a přiléhavá trička, mladíci nagelovali vlasy, dámy v letech načesaly účesy a seriózní pánové oblékli džíny. Přehodil jsem si bundu přes rameno a věděl, že zanedlouho už krátké rukávy u košile nosit nebudu. V duchu jsem se usmál a vychutnával si tu chvíli v pozdně letním velkoměstě s magickým nazlátlým světlem a zvláštní melancholickou atmosférou.
Kamil Krbálek
Ach jo
"Znám pár lidí, kteří vydávají spoustu světla. Je to tím, že sami hodně světla vstřebali. Přímo září. Samozřejmě to není světlo, jaké byste mohli vidět na vlastní oči. Ale my hodně částí světelného spektra vidět nemůžeme. Přesto pociťujeme důsledky jeho existence. Předpokládá to dívat se trochu jinak."
Kamil Krbálek
Chci moudrého, nikoliv modrého prezidenta
Podle Václava Klause je naše planeta modrá nikoliv zelená. Ale to není výrok moudrého prezidenta, ale modrého.
Kamil Krbálek
Barák s duhou na dvorku
Znáte Fulghuma? To je takovej ten starej fousatej prasák, co jezdí po okolí v otlučený dodávce Dodge, bere stopaře a stopařky a vyptává se jich na život. Onehdá vzal dva mladý studentíky a když se jich zeptal, co dělají a oni mu řekli, že jedí židli, málem naboural do stromu, jak se mohl smíchy potrhat. Nebo jak jednou nabral toho sběratele...
Kamil Krbálek
Nepotřebujeme Boha
Inspiroval mě Petr Kiška a jeho blog, položil mě otázku, která mě také zajímá. Potřebujeme ještě Boha?
Kamil Krbálek
Víkend v Atlantidě
Strávil jsem víkend v Atlantidě, v Zatopené zemi, asi jste už o ní slyšeli. Pamatuju si na spoustu svých minulých životů, ale tentokrát bylo vzpomínání pěkným fičákem. Živé obrazy, vůně, doteky, zvuky, chuť moře, emoce, úžasné myšlenky a samozřejmě vztahy a sex (ale to tady rozebírat nebudu :-). Už ani nepotřebuju být v nějakém transu, hypnoze nebo hladině alfa, abych se do minulého života dostal, vnímám ho v bdělém stavu jako druhý plán reality. Vařím, žehlím, dělám na počítači, chodím po lese nebo se dívám na televizi, ale zároveň jsem i v tom druhém světě, vnímám ho a prožívám. Emoce jsou vždy skutečné, směju se, pláču, mám radost nebo jsem smutný podle toho, co se právě děje tam na druhé straně. Proč o tom píšu sem? Vnímal jsem také život lidí v té době, uvědomoval si společenské vztahy i to jak fungovala tehdejší společnost. Možná to zaujme i Vás. Hodně jsem si uvědomovat rozdíly mezi dneškem a tou dobou a byl jsem smutný, jak ten náš svět je nefunkční, bez radosti a bez lásky mezi lidmi.
Kamil Krbálek
Kampak vede šipka?
Ležel jsem v posteli a četl krásnou povídku od Fulghuma. Ten fakt umí psát, to by se dalo tesat rovnou do kamene. Vždy šáhne do živýho, pohladí srdce a povzbudí. Ale najednou se mi chtělo tak spát, oči se mi klížily, víčka sama padala, ještě zhasnu lampičku a v tu ránu usnu. Sáhl jsem po vypínači a v tu ránu se probudil, všechno byl jen sen. Krásný sen o Fulghumově povídce. Četl jsem nějakou před usnutím, ale když se mi zavřely oči a já zhasl lampičku, četl jsem ve snu dál, možná to bylo něco, co se zrovna někde v Texasu, Idahu nebo Seattlu zdálo i panu Robertovi.
Kamil Krbálek
Nové služby Českých drah
České dráhy teď zavedly ve vlaku Intercity na trase Budapešť-Berlín novou službu, bezdomovci za jízdy vybírají koše. Vlastně se tím rozšířila nabídla služeb, které začaly ČD poskytovat už ve vlacích Pendolíno. Jednou jsem s ním omylem jel a zíral jsem s otevřenou pusou, někde mezi Kolínem a Pardubicema se neslyšně otevřely dotekem ovládané dveře a do vagonu vstoupila jakási osoba v ošuntěných šatech a se čtyřma igelitkama v rukou. Koukali jsme na ní s kamarádem jak na marťana a čekali, co se bude dít. Když šla paní kolem nás, vytáhla z igelitky mokrý hadr a začala stírat podlahu, pak ještě s dovolením vybrala koš. Byli jsme naprosto paf, takový komfort jsme opravdu nečekali.
Kamil Krbálek
Sexuální obtěžování
Dnes jsem přišel do práce v nové košili, je žlutá s jemnými proužky. Už pět ženských se na mě zasněně dívalo a rozplývalo se, jak mi to sluší, že úplně zářím a že vypadám štíhlejší. Přemýšlím, jestli tohle není to v médiích propírané sexuální obtěžování.
Kamil Krbálek
Polední meditace
Můj organismus se pomaličku připravoval na nejpříjemnější část pracovní doby, na oběd. I dnes to probíhalo stejně jako každý den. Když Pepa zaťuká na dveře, že tedy vyrážíme, vím, že je ten správný čas, to si totiž uvědomím, že mám hlad. Cestou do jídelny si odskočím na WC, tam asi dochází k nějakému tomu uvolňování a vyplavování endorfinů do krve. To příjemné očekávání roste. Než dorazíme do přízemí, většinou marně vzpomínám, cože dobrého jsem si to objednal, takže je to takové vzrušující a napínavé. A jakmile ucítím první vůně, které se řinou z otevřených dveří, aktivují je chuťové buňky. Takže ve chvíli, kdy stojím u výdejního pultu, celý zářím. Kuchařka s kantýnskou se taky usmívají, má radost stoupá. Oslava může začít. Obzvášť když dnes máme Slovenskou kychyni.
Kamil Krbálek
Odborník přes prsa
Jsem odborník přes prsa. Nestydím se za to, přesto se mé odborné znalosti stále rozšiřují a já dychtivě čerpám stále nové a nové informace.
Kamil Krbálek
Pozor, zpoždění se může změnit
Včera jsem jel vlakem do Prahy a zase jsem byl nadmíru spokojený. Vlak přijel přesně na čas a dokonce mnohem hezčí než jsem předpokládal. Čekal jsem obyčejný zaplivaný rychlík a místo něho přijel luxusní expres s pohodlnými koženými sedadly. Bylo v něm čisto a nebyl ani moc zaplněný, takže jsem si v klidu sedl. Cestující byli příjemní a usměvaví. Když přišla průvodčí usmála se a rychle rozptýlila mé obavy, jestli jsem si náhodou nezapoměl koupit nějaký příplatek za luxus: „dnes je to gratis,“ řekla velkoryse. Byl jsem šťastný. Do Prahy jsme přijeli přesně na čas. Takhle si představuju dráhy 21.století. ALE jen když pominu několik zásadních detailů.
Kamil Krbálek
Bůh jezdí na kole
Dnes odpoledne jsem nakoupil plnou tašku perníčků, ne pro sebe, a vykračoval si městem na autobus. A tu někdo křičí „Všichni propadnete peklu. Chechtáte se a jste úplně slepí. Sper vás ďas.“ Lidé na ulici se začali rozhlížet kolem sebe, kdože nám to spílá, někteří se zamračili, některým přejem po rtech ironický úsměv. „Celý město je ztracený, jenom žerete a chlastáte, ale Bůh to všechno vidí. Všechny do jednoho vás pošle do pekla.“ Chlapík na kole se zastavil před nic netušícím hloučkem na trolejbusové zastávce a jeho hlas neutichal. „Paroubku Topolánku připravte se na Boží soud,“ bylo to dost daleko, takže nevím, jestli mu něco řekli, ale odpověď jsem slyšel. „Chechtáte se mi, ale já vás varoval. Začněte se kát, máte poslední příležitost. Jedině Bůh nám dává sílu.“
Kamil Krbálek
Dnes prší
Dnes prší, dnes naše firma platí. Obdivuju umění našeho miloučkého státu vyrazit z lidí prachy a ty pak blahosklonně rozdat potřebným. Na pastelkovné se totiž vybírá dešťovným.
Kamil Krbálek
Nové brýle
Sundal jsem si brýle a poslepu je začal čistit. Na brýle se bez brýlý blbě vidí, ale teď, když se z nich odloupl pěkný kus čerstvého mechu, jsem se přeci jen na ně podíval. Za obroučkou byla mazlavá usazenina jakéhosi neidentifikovatelného původu a něco jako žabinec ozeleňovalo skla. Asi budu potřebovat nové brýle, usoudil jsem sklesle. Jednou za čas se podvoluju tomuto volání matky přírody a pln obav hledám nějakou optiku.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
