Hudební vepřo knedlo zelo

Minulý týden měla naše vesnička to štěstí, že do ní na svém světovém turné zavítaly hvězdy půlnočních teleshoppingů, držitelé platinových desek a čeští bí džís Eva a Vašek. Hospoda U Nováků praskala ve švech, sálem zněl sborový zpěv světových megahitů jako je Bílá orchidej a všichni byli spokojeni. Mám to z první ruky, protože taťka tam jako zkušený požárník měl protipožární dozor asi pro případ, kdyby místní důchodci začali dělat před podiem výtržnosti.

 Akce ovšem proběhla v klidu. Krásná paní Eva oslnila všechny pány nad šedesát, když Vašek chodil s harmonikou mezi stolky, dámy si zaplakaly a zavzpomínaly na romantické lásky dávno ztraceného mládí, a naše vesnička opět zaujala důstojné místo na mapě českého šoubyznysu pošramocené tím vyplaveným koncertem Kabátů, který spláchla stoletá průtrž mračen a tisíc návštěvníků se málem utopilo v bahně na místním hřišti.

To abyste si nemysleli, že jsme v šoubysnysu úplně neznámým pojmem, v našem hudebním svatostánku (boudě 3x5 metrů s plechovým přístřeškem) už zapěly lecjaké celebrity. Když byl u nás Olympic, tak sice Petr Janda prohlásil, že v životě v takové díře nehrál, ale odpustili jsme mu to a tak zaujal čestné místo v dlouhé plejádě padlých hvězd českých hitparád jako byly Turbo, Aťka Janoušková, Brutus nebo Citron, kteří nám předvedli svou šou. Dokonce u nás měl hrát i bratislavský Elán, ale Jožo Ráž se týden před koncertem preventivně přizabil na motorce. A hvězdnou hodinu jsme zažili tehdy, když na místním parketu odehrál svůj poslední koncert v životě Petr Novák se svou skupinou George & Beatovens. Během vystoupení zkolaboval a do týdne zemřel. Jsme prostě skvělé místo, kde můžete s veškerou parádou zakončit svou bohatou karieru. Takže už čekáme jen na Helenku a na Káju.

Sleduju hudební dráhu Evy a Vaška, tak jako většina národa, od té doby, co je teleshopping nastěhoval k nám do obýváku. Sice jsem na holý pupek přísahal, že si od nich nikdy nic nekoupím, ale pravidelně jsem strašil maminku, že mám pro ní báječný dárek k svátku, že v telce zase mluvili o té skvělé megaskupině Surf. To bylo v době, kdy jsem netušil, že se z téhle ptákoviny stane fenomén a mě ten připitomělý ironický úsměv ztuhne na rtech. Dnes prý víc desek v Čechách prodá jen skupina CD-R se svým hitem 700 MB. Je fakt zajímavý, že Evu a Vaška znají všichni, ale uplně všichni, i když 99% lidí od nich nikdy nic neslyšelo. A zkuste o nich v hospodě říct křivý slovo a hned Vás mají za nafoukance nebo filozofujícího havlovce nebo arogantního klausovce, který se na ně povyšuje.

Včera  byli Eva s Vaškem v telce, dokonce v hlavním vysílacím čase na dvojce a prý to nebyl teleshopping, ale hodnověrná svědectví neexistují. Otec to sledoval nadšeně jak koncert Rolling Stones, matka znechuceně odešla a provokativně si pustila Marii Rottrovou a já se celou dobu řechtal. Prostě fenomén dnes, ta naše povaha česká v přímém přenosu. Ten dokument byl zajímavý, příjemní a veselí Eva s Vaškem vyprávělí o svém životě, seděli ve své hospůdce U Surfu obklopeni vděčnými přáteli a nadšenými fanoušky a naštvaní přechytračelí kritikové v pronajaté tělocvičně na ně nadávali v marné snaze odehnat jim posluchače, přinést světlo poznání, odhalit je atd. Na první pohled bylo jasné, kdo je za vodou a kdo tře bídu s nouzí. Koho lidi poslouchají a na koho kašlou... Obdivuju lidi, kteří se dokážou uživit tím, co opravdu dělají rádi. A na Vaškovi i Evě bylo vidět takové nefalšované nadšení, upřímná skromnost a pravdivost. Obzvlášť ve chvíli, kdy recitovali své oblíbené pasáže ze svých písniček, něco o ztraceném mládí... jedno oko nezůstalo suchý. Myslím, že ode dneška zdvojnásobí obrat.

Jistě, Kája je Kája, ale je drahý, něco jako Pilsner Urquell za pětadvacet. A když se chcete opít, stačí vám i Krakonoš na patnáct. A když si chcete zazpívat známou odrhovačku, stačí vám i Eva s Vaškem. Za 299 korun získáte stějně dlouhých 90 minut muziky jako od Gotta za šest stovek. (Přesně stejně šetří i české televize, takže místo drahých umělců, kteří něco umí, je jejich největší hvězdou Vladimír Hron a jeho šou za pět korun.) No nekupte to, když to je tak levný. Tohle byla ta díra na trhu, kterou Eva s Vaškem zdařile zaplnili. Má potom význam jim vytýkat plagiátorství, když jejich posluchači milují „salám" za čtyřicet? Má cenu jim zazlývat bezduchost, když ti, co chodí na jejich vystoupení, čtou tak maximálně letáky z Plusu? Má smysl říkat, že je to bez nápadu a bez energie, když stejní jsou už třicet let ti budovatelé světlých komunistických zítřků, kteří kupují jejich desky? Jistě, je to nezdravé hudební vepřo knedlo zelo, ale právě tohle je nejoblíbenější jídlo jejich fanoušků, kteří nejsou žádní vychtrlí vegetariáni. Proti gustu žádný dišputát. Je to podobné jako být fanouškem Slavie, vrchol masochismu (0:3 se Sevillou).

Prostě je to tak, nejoblíbenější televizí je Nova, nejsledovanějším pořadem Ordinace v růžové zahradě, nejčtenějšími novinami Blesk a nejpopulárnějšími zpěváky Eva a Vašek, kteří nevyhráli České slavíky jen proto, že jejich posluchači nemají mobilní telefony.

Občas přemýšlím, co za muziku budeme konzumovat v důchodu my, jestli se ho dožijeme. Jestli nám ten hudební joint od Nirvány, sekaný řízek od Rammstein nebo krvavý biftek Marylina Mansona vydrží až do smrti. Když nedávno umřel v šedesáti náš ředitel, rocker, a oni mu nad rakví pustili nějaký sentimentální cajdák, řval jsem smíchy. Zapřísahal jsem všechny kolem, že na svým pohřbu chci něco jako Rock is Death nebo Du Hast, čili žádný hudební vepřo knedlo zelo, ale raději papričky, Red Hot Chili Peppers.