Jan Novotný-Kuzma
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3097x
Seznam rubrik
Jan Novotný-Kuzma
O identifikaci na hodinách tělocviku
Dobrý den, paní Králová, reaguji na Vaši stížnost ohledně převlékaní na hodiny tělesné výchovy, kdy je Vaše dcera nucena se převlékat ve společném prostoru se spolužačkou Františkem Dolákem...
Jan Novotný-Kuzma
O hnojení (programátor má problém)
Dobrý den. Asi po pěti letech od posledního příspěvku jsem donucen napsat další stať. Vzhledem k časové vytíženosti nebyla příležitost se blogu věnovat. Nicméně nyní potřebuji urgentní pomoc od vás, čtenářů. Jen poznámka: Ty, kterým se nevybaví mé výplody (což bude asi 100% čtenářů) upozorňuji, že je třeba brát můj článek s úsměvem. Takže seriózní čtenáři ochotní mi pomoci mohou přeskočit k posledním šesti odstavcům, kde je stručně popsán můj problém.
Jan Novotný-Kuzma
O výletu do Prahy
Předně bych chtěl upozornit, že už jsem v Praze byl, takže nejsem žádné vesnické ořezávátko. To jen, aby bylo jasno.
Jan Novotný-Kuzma
O stresu (z rozhodování)
Když jsem psal fejetonek O stresu, zaměřil jsem se na trému, která mě celý život provází. Nemalou dávkou stresu trpím, asi jako každý, při rozhodování v těžkých životních situacích, kdy následné rozhodnutí může zásadně ovlivnit váš život.
Jan Novotný-Kuzma
O teambuildingu
Tak po dlouhé době mám konečně malý zážitek, o který bych se s vámi snad rád mohl podělit. A tím jest akce nazvaná teambuilding. Nutno předem uvést, že tuto akci jsem prodělal poprvé v životě, a to hned z kraje po nástupu u nového zaměstnavatele.
Jan Novotný-Kuzma
O stresu
Původně jsem chtěl nazvat tento svůj příspěvek "O trémě", jelikož jsem strašný trémista a právě tréma je u mě v devadesáti procentech příčinou stresu. Trémou a následným stresem trpím již od mala. Jasně si dodnes vybavuji, jak jsem se zúčastnil na základní škole v rámci socialistické soutěže Puškinův památník jedné divadelní hry.
Jan Novotný-Kuzma
O sportování
Po uveřejnění mého fejetonku O nadváze jsem obdržel (jednak v diskusi, jednak e-mailem) několik nesouhlasných reakcí na moje vyobrazení života s nadváhou. Jelikož nikdy nebylo a není mým záměrem rozproudit diskuse v negativním slova smyslu, dnes se budu věnovat mému sportování, protože, a to je bez debat, sportování je rozhodně zdravá a prospěšná činnost.
Jan Novotný-Kuzma
O zahraniční služební cestě
Kdo ví o mé fóbii z cizích jazyků, tomu je jasné, že bych se nikdy dobrovolně nevydal na služební cestu do zahraničí. Bohužel jsem chyběl při hlasování, koho naše oddělení vyšle do Německa, takže jsem vyhrál. Šlo o setkání v mateřské společnosti, kam byl z každé dceřinné společnosti odeslán jeden zástupce. I když hlavním tématem bylo školení, pravým a i mimochodně deklarovaným účelem bylo vzájemné seznámení “ajťáků” pro posílení vztahů.
Jan Novotný-Kuzma
O nadváze
Zatím mi má nadváha přináší samé výhody. Díky zjištění pana Archimeda jsem v podstatě neutopitelný, být ženského pohlaví, tak mám spoustu nápadníků, páč bych utáhla pluh, sedím v autě vždy vepředu, protože kdo by se se mnou chtěl proboha vzadu mačkat, manželka (o které mohu jako jeden z mála manželů opravdu tvrdit, že je moje polovička) v podstatě nežehlí, protože se na mně vše nádherně vypne a ve výtahu mám vždy klid, protože sousedi “raději počkají” a nehodlají testovat výrobcem slibovanou desetinásobnou odolnost lan.
Jan Novotný-Kuzma
O oblíbených jídlech
Odpověď na otázku, jaká jsou má nejoblíbenější jídla, bych nemusel dlouho hledat. Dlouhodobým testováním a experimentováním od raného mládí jsem si vytvořil jasné top 3. Díky některým vlivům (viz níže) tento žebříček již sice neplatí, ale bráno časově v mé celoživotní kariéře jedlíka jsou medaile jasně rozdány.
Jan Novotný-Kuzma
O moderní technice
Vždy jsem miloval poslední výstřelky moderní techniky a jsem v tomto ohledu velice pokrokový. Již jako dítě předškolního věku jsem opovrhoval černobílou televizí mých rodičů a vydržel celé hodiny sedět před pračkou – pokud byl barevný program.
Jan Novotný-Kuzma
O mém novoročním předsevzetí
Tak je po něm. Nepočítal jsem samozřejmě, že mně vydrží celý rok, ale ani ne do půlky ledna? To jsem teda myslel, že mám větší vůli. Normálně tedy na novoroční předsevzetí nevěřím, prostě jsem si jen řekl: “od teď se budeš snažit o to a to”, no, a protože prvního ledna se pěkně pamatuje, to datum jsem si zvolil jako startovní čáru – podobnost se slovem “novoroční” tedy čistě náhodná.
Jan Novotný-Kuzma
O djinud - "recenze" knihy
Dobrý den, o mé dovolené se mi dostala do rukou vaše publikace: Naučte se SQL za 21 dní ISBN 80-7226-870-8. Jelikož na str. 25 uvádíte: "Kometáře týkající se českého vydání můžete posílat na e-mailovou adresu...", činím tak.
Jan Novotný-Kuzma
O pobytu v nemocnici (neveselo)
No tak konečně... Konečně jsem se odhodlal napsat něco, co není “ftipné”... Předem se omlouvám všem, kteří čtou můj blog kvůli pobavení... Dnes ne... Dnes opravdu ne... A přitom to začalo nezvykle vesele, asi jako každý můj zážitek.
Jan Novotný-Kuzma
O smyslu pro orientaci
Pokud existuje něco jako gen pro orientaci v terénu, v naší rodině rozhodně chybí. Mezi mé prazážitky patří několikahodinová bloudění s rodiči v přírodě během našich výletů či sběru hub.
Jan Novotný-Kuzma
O smyslu pro humor
Z dámské toalety restaurace čtvrté cenové skupiny se ozývaly jasně identifikovatelné zvuky dospělácké akce mezi mužem a ženou. Před dveřmi se vytvořila fronta. Část fronty vypadala pohoršená, část rozpačitá, zbytek se uculoval. V tom k zástupu přistoupila menší, elegantní žena (téměř) středního věku. Zaposlouchala se na chvíli do pravidelného sténání, přeměřila si pohledem všechny ženy a dívky ve frontě a pak se nahlas zdvořile zeptala: “Promiňte, dámy. My, co jdeme jen čůrat, máme přednost?”
Jan Novotný-Kuzma
O dochvilnosti
Jsem přehnaně asertivní. Jsem cynický. Jsem drzý. Jsem hádavý. Jsem netrpělivý. Jsem vzteklý. Jsem sprostý. Jsem nepořádný. Jsem líný. A našlo by se zcela jistě daleko víc vlastností, na které nejsem hrdý, ale natolik se neznáme, abych je tady psal. ALE, čím si můžete být u mě jisti: pokud slíbím, že někde budu v tolik a v tolik, tak tam prostě BUDU. Jsem totiž (prý až nechutně) dochvilný.
Jan Novotný-Kuzma
O chození na ples(y)
“Chodíte někdy třeba na ples?” Manželka vzdychla, sevřela rty a otočila se na mě. Věděla, co bude následovat a trpělivě čekala, až s potutelným úsměvem začnu naši klasickou scénku, kterou vždy předvedeme, pokud nás někdo obšťastní touto otázkou. A já začal:
Jan Novotný-Kuzma
O pokojových květinách
“Ne, do ložnice ne. Jednak mít kytky v ložnici není zdravé, protože v noci prý žerou kyslík, a vzpomínáš si na mého kolegu, co se mu stalo, když chtěl ráno rozespalej zamáčknout budík?” “Ale ve dne ten kyslík zase vyrobí. A k tvé druhé připomínce: Vidíš snad, že bych měla nějaký kaktus?” Zase jsem prohrál. Máme kytky v ložnici.
Jan Novotný-Kuzma
O mytí nádobí
Nerad chodím na oběd či večeři do restaurace. A důvod? Nechci mýt nádobí. Zdá se vám to nelogické? Zdánlivě.
Jan Novotný-Kuzma
O nadšeních a nadchnutích
Mezi mé nejvýznačnější charakterové vlastnosti patří rozhodně nadšení. Pozor, ale ne jedno. Přečtěte si první větu znovu, tentokrát se soustřeďte a použijte množné číslo. TA nadšení. Nadchnu se pro cokoli, co vidím, a hned vím, že to je TO, co mě bude do konce života bavit a zajímat.
Jan Novotný-Kuzma
O nošení kůže na trh
Každý, kdo se veřejně prezentuje, musí počítat s odezvou více či méně širokého zástupu posluchačů či čtenářů. V době internetu, kdy reakce (a zvláště ty nepříjemné) jsou dobře skryty v anonymitě, má internetový přispěvatel či novinář málo možností, jak se vyhnout nepříjemným, ironickým až cynickým, někdy i sprostým reakcím na svůj příspěvek.
Jan Novotný-Kuzma
O cizích jazycích
Považuji se za průměrně inteligentního člověka, který nemá problém se něco naučit, pokud tomu věnuje dost času. Z čeho jsem ale měl, mám a asi mít budu vždycky obavy, jsou cizí jazyky. Ty mi prostě nejdou a nejdou do hlavy.
Jan Novotný-Kuzma
O smůle
Celý život mám smůlu. Ne tu velkou, tragickou, ale spoustu malých, každodenních. Alespoň mně to tak připadá. Když večer v posteli hodnotím myšlenkami den, považuji ho za veleúspěšný, pokud se mi během něj nepřihodila ani jedna mininepříjemnůstka. A jestli se nějaká přihodila, jde jen o můj běžný, standardně prožitý den.
