O mém novoročním předsevzetí

Tak je po něm. Nepočítal jsem samozřejmě, že mně vydrží celý rok, ale ani ne do půlky ledna? To jsem teda myslel, že mám větší vůli. Normálně tedy na novoroční předsevzetí nevěřím, prostě jsem si jen řekl: “od teď se budeš snažit o to a to”, no, a protože prvního ledna se pěkně pamatuje, to datum jsem si zvolil jako startovní čáru – podobnost se slovem “novoroční” tedy čistě náhodná.

Takže jsem se rozhodl, že budu milý. 

Hned prvního ledna ráno jsem snížil náročnost svého úkolu, protože jsem seřval našeho psa. Takže budu milý k lidem.

Druhého ledna jsem však musel do práce a upravené předsevzetí vzalo za své na první křižovatce. Takže od teď budu milý ke svým příbuzným – upravil jsem naposledy.

Úprava se hodila hned večer, kdy jsem manželce řekl (manželka není příbuzný!!), že tahle sůl, co použila na večeři, je fakt neuvěřitelně účinná. Ta, věda o mém předsevzetí, zkušeně odhadla situaci a zeptala se mě, jestli jsem poslal někoho do hajzlu až v práci, nebo ještě po cestě. Po cestě.

Jelikož se s příbuznými nevidím v kuse víc jak několik hodin, věřil jsem, že nebude těžké předsevzetí vydržet. Zapomněl jsem však na občasnou celovíkendovou návštěvu mé bezdětné tety.

“Která teta že přijede?” byl jsem dotázán manželkou.
“No TA teta” odtušil jsem zkroušeně.

Moje žena si s tatetou celkem rozumí (asi i proto, že nejsou příbuzné), takže na tatetinu návštěvu se asi i těšila.

Já jsem se rozhodl, že: “Musím už konečně uklidit ve své pracovně, nedá se tam hnout. Hned jak to budu mít, budu se tatetě věnovat.”
“To jako až doskládáš to puzzle, kterému už půl roku každý večer věnuješ víc času než televizi a jsi s tím asi tak v půlce?”
“Jo.”

Takže když mi v neděli dopoledne tateta přes přísný zákaz pustila do mé pracovny našeho psa a ten radostí, že mě od pátku skoro neviděl, rozmetal mou půlroční práci, nebyl jsem na tatetu milý.

Takže momentálně jsem vyškrtnutý z tatetiny závěti (gratuluji zbylému příbuzenstvu). Nicméně bych si mohl dát znova předsevzetí, že budu milý k příbuzným. Nevím tedy, jak dlouho přesně trvá “do smrti”, což je ten časový údaj, po který mě tateta nechce vidět, ale pokud to bude alespoň půl roku, mám šanci vydržet o něco déle než teď.