Zvláštní pohřeb

        Slunce už dávno zapadlo. Mojžíš sedí na hoře Nébo a vypráví si se svým Bohem. Hovoří spolu jako dva dobří přátelé. Nikdy před sebou neměli žádné tajnosti a nemají je ani v této chvíli.

        Pak hovor ztichne. Řekli si vše, co potřebovali. Oba dva věděli, že mezi nimi není nic, co by spolu nevyřešili. A tak nyní sedí a mlčí.
        Mojžíš vzpomíná, jak nedávno podobně seděl se svým bratrem Áronem. Byl s ním v okamžiku jeho smrti. Držel ho v náruči i v okamžiku, kdy bratr zemřel. Pak ho pohřbil a nad jeho mrtvým tělem postavil kamennou mohylu. Teď je tu s ním Hospodin a drží ho ve své náruči...
        "A kdo pohřbí mne?", napadá ho ještě. Pak nad tím mávne rukou a nechá to na Bohu, který je s ním až do konce. Mojžíš umírá v klidu a s pokojem v srdci. Nevstoupil sice do pozemské zaslíbené země, ale umírá s jistotou, že jednou vstoupí do nebeského domova.
        Když Jozue později dokončil Mojžíšovu kroniku Izraele, napsal: "Pochoval ho v údolí v moábské zemi naproti Bét-peóru. Nikdo až dodnes nezná jeho hrob. Mojžíšovi bylo sto dvacet let, když umřel. Zrak mu nepohasl a svěžest ho neopustila."⁽⁴⁾
        Kdo nakonec pochoval Mojžíše? Z Biblického textu vyplývá, že to byl samotný Hospodin s pomocí andělů. Mojžíš mu byl tak blízký, že mu sám vystrojil pohřeb. Hospodin stojí nad hrobem svého přítele a z nebe zní melodie smuteční písně v podání andělského chóru.

Boj o Mojžíšovo vzkříšení
        Izraelci v táboře oplakávají svého vůdce. Teprve teď jim dochází, co vše v něm ztrácí. Někteří z nich chtějí jít na horu Nébo hledat jeho tělo. Hospodin jim to ale zakazuje: "Mnozí by se dostali do nebezpečí modloslužebnictví nad jeho mrtvým tělem, kdyby znali místo, kde byl pochován. Z toho důvodu bylo lidem utajeno. Boží andělé pohřbili tělo Božího věrného služebníka a střežili jeho osamělý hrob."⁽⁵⁾
        Mojžíš se ale v hrobě nezdržel dlouho. Nemusí, jako většina lidí, čekat na okamžik vzkříšení, který přijde v době Ježíšova druhého příchodu. Juda, autor jedné z novozákonních knih, o mnoho století později prozradil něco, co dává Mojžíšovu příběhu zvláštní tečku: "A přece sám archanděl Michael, když se přel s ďáblem o Mojžíšovo tělo."⁽⁶⁾
        Podle knihy Kazatel čekají mrtví na okamžik vzkříšení. Jak toto čekání vypadá? Šalamoun podává následující svědectví: "Živí totiž vědí, že zemrou, mrtví nevědí zhola nic a nečeká je žádná odměna, jejich památka je zapomenuta. Jak jejich láska, tak jejich nenávist i jejich horlení dávno zanikly a nikdy se již nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje... Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil, neboť není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš."⁽⁷⁾
        Ježíš sestoupil na naši zemi v podobě archanděla Michaela, aby Mojžíše vyrval z moci ďábla. Vrátil mu život a proměnil ho pro život u Božího trůnu. Mojžíš zase sestoupil na naši zemi ve chvíli, kdy Ježíš potřeboval před svou smrtí na kříži zvláštní povzbuzení, aby mohl dokončit svou misi, jejímž cílem je naše záchrana.

Mojžíš povzbuzuje svého Zachránce
        Matouš napsal: Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra a Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl proměněn před jejich očima; jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivě bílý.
A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají.
Nato promluvil Petr a řekl Ježíšovi: "Pane, je dobré, že jsme zde; chceš-li, udělám tu tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi."
Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: "Toto jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte."
Když to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. Ale Ježíš k nim přistoupil, dotkl se jich a řekl: "Vstaňte a nebojte se." Oni pozvedli oči a neviděli už nikoho jiného, než Ježíše samotného.⁽⁸⁾

        Mojžíšův příběh vlastně jeho smrtí nekončí. Bůh mu nedovolil vstoupit do Kenaanu. "Nemohl vyslyšet Mojžíšovu modlitbu a dát mu podíl na dědictví Izraele... Na vrcholu Pisgy Bůh Mojžíše povolal k dědictví nekonečně slavnějšímu, než byl pozemský Kenaan."⁽⁹⁾
        Mojžíš je pro nás jedním ze symbolů našeho budoucího vzkříšení.
_________________
⁽⁴⁾Deut.34,6-7; ⁽⁵⁾Na úsvitu dějin 227; ⁽⁶⁾Juda 9; ⁽⁷⁾Kazatel 9,5-6+10; ⁽⁸⁾Matouš 17,1-8; ⁽⁹⁾Na úsvitu dějin 228;