Zprávy z Korintu (Začalo to zklamáním 41)

V Efezu dostává apoštol Pavel jednoho dne milou návštěvu. Z Korintu se za ním vypravila malá skupinka křesťanů. Přináší mu zprávy ze svého mateřského sboru, ve kterém už nějakou dobu působí Apollos. Pavel jim naslouchá a zjišťuje, že je za ním přivádí obavy o další směřování jejich sboru.

Apollos podle nich dělá v Korintu vynikající práci. Sbor díky tomu roste. Mezi členy se ale objevila otázka, která pomalu přerůstá ve spor. Přou se o to, kdo je lepší učitel. Pavel nebo Apollos? Jedni jsou na straně Pavla, druzí zase vyvyšují Apolla.

K tomu ještě vyvstal další problém. Pár členů, kteří mají problém s vlastní morálkou, začíná šířit myšlenku, že prý Pavel souhlasí se všemi hříchy, které za svého působení veřejně nekáral. Dokonce i jeden z bratrů, který žije intimně s manželkou svého otce tvrdí, že je to v pořádku.

Tyto zprávy Pavla znepokojují. Po dobré zkušenosti s dopisem, který napsal do Tesaloniky, chce nyní napsat i svým bratrům a sestrám do Korintu. Spolu s Lukášem pak ve chvílích volna píše dopis, ve kterém se snaží nabídnout odpovědi na otázky, které trápí sbor a také nabízí řešení problémů.

Nejprve se věnuje tomu, zda je správné posuzovat a porovnávat úroveň a kvalitu křesťanských misionářů a učitelů. To může dělat jen Bůh. Proto Pavel píše: "Kdo je vlastně Apollos? A kdo je Pavel? Služebníci, kteří vás přivedli k víře, každý tak, jak mu dal Pán. Já jsem zasadil, Apollos zaléval, ale Bůh dal vzrůst; a tak nic neznamená ten, kdo sází, ani kdo zalévá, nýbrž Bůh, který dává vzrůst.  Kdo sází a kdo zalévá, patří k sobě, ale každý podle vlastní práce obdrží svou odměnu. My jsme spolupracovníci na Božím díle, a vy jste Boží pole, Boží stavba..." ⁽¹⁾

Apoštol velice důrazně varuje Korintské před nebezpečím rozdělení, které jim hrozí, pokud si budou zahrávat s myšlenkou na sestavení žebříčku oblíbených a neoblíbených kazatelů a učitelů. Proto tuto část svého dopisu končí výzvou: "A tak ať se nikdo nechlubí lidmi. Všechno je vaše, ať Pavel nebo Apollos nebo Petr, ať svět nebo život nebo smrt, přítomnost nebo budoucnost, všechno je vaše, vy však jste Kristovi a Kristus je Boží." ⁽²⁾

Při psaní dopisu Pavel vzpomíná na svůj pobyt v Korintu. S takovou nemorálností se ve svém životě ještě nesetkal. Měl tehdy chuť z tohoto zkaženého přístavu, plného zhýralých lidí, utéct. Bůh mu ale jasně řekl, že má zůstat.

Ve svých kázáních se tehdy zaměřil na Ježíše a jeho lásku k hříšným lidem. Věřil, že každý hříšník, který se setká s Ježíšem, sám zatouží po osvobození od svých hříchů. U většiny nových křesťanů v Korintě to tak skutečně fungovalo. Kvůli těm, kteří se sami nedovtípili a potřebují vše slyšet od svého učitele, musí Pavel Lukášovi diktovat další oddíl svého dopisu: "Dokonce se proslýchá, že je mezi vámi případ smilstva, a to takový, jaký se nevyskytuje ani mezi pohany, že totiž kdosi žije s ženou svého otce. A vy jste přitom nadutí, místo abyste se raději zarmoutili; odstraňte ze svého středu toho, kdo to udělal. Neboť já, ač tělem vzdálen, duchem však přítomen, vyslovil jsem již soud nad tím, kdo se toho dopustil, jako bych byl s vámi..." ⁽³⁾

Pavel pak radí, aby se s takovým člověkem raději rozloučili. Pokud se své amorálnosti nehodlá vzdát, nemá mít mezi mini místo.  Nechce ale, aby ve sboru propuklo vzájemné kádrování, odsuzování a hledání chyb jednoho na druhém. Proto v závěru dopisu vyzývá své korintské bratry a sestry k vzájemné lásce. Aby bylo všem jasné, o jaké lásce hovoří, přidá i její výstižný popis:
"Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí,
láska se nevychloubá a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch,
nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Láska nikdy nezanikne." ⁽⁴⁾

Diktování tohoto dopisu se Pavel věnuje po chvílích několik dalších dnů. Když nakonec připojí svůj podpis, společně se svými hosty z Korintu prosí Boha, aby tato slova použil k uklidnění situace, která nastala v jejich sboru. Prosí o požehnání pro Apolla i všechny jeho spolupracovníky. Pavlovi přátelé se pak vydávají na cestu domů. Slibují, že mu budou z Korintu posílat pravidelné zprávy o tom, co je u nich nového.
^{___________________________________________________________________________________________________________________________
(1)} 1.Korintským 3,5-9;  ⁽²⁾ 1.Korintským 3,21-23;   ⁽³⁾ 1.Korintským 5,1-3;  ⁽⁴⁾ 1.Korintským 13,4-8a;