Zlo a zlé čeká spravedlivé odsouzení.

Některé texty apoštola Pavla jsou pro nás dost složité. A pokud si nedáme pozor, může se nám stát, že z nich vyvodíme něco, co jejich autor vůbec neměl v úmyslu.

Občas se setkávám s křesťany, kteří tvrdí, že svým hříšným životem oslavují Krista. Odvolávají se přitom na různé texty apoštola Pavla, které ale citují bez toho, aby uvedli, v jaké souvislosti je Pavel napsal. Někdy dokonce citují jen polovinu jeho myšlenky, aby tak mohli podat "biblický důkaz" pro své tvrzení.

Mám pocit, že apoštol Pavel podobné nebezpečí tušil a proto v listu do Říma píše: "Jestliže však naše nepravost dává vyniknout spravedlnosti Boží, co k tomu řekneme? Není Bůh, po lidsku řečeno, nespravedlivý, když nás stíhá svým hněvem?
Naprosto ne! Vždyť jak by potom Bůh mohl soudit svět? Jestliže však moje lež vyzdvihla Boží pravdu k jeho slávě, proč mám být ještě souzen jako hříšník? A nevede to potom k tomu, co nám někteří pomlouvači připisují, jako bychom říkali: "Čiňme zlo, aby přišlo dobro?" Ty čeká spravedlivé odsouzení!" (Římanům 3,5-8)

Jsem rád, že apoštol Pavel, který předvídá podobné zneužívání svých dopisů, dopředu varuje, kterým směrem bychom se při výkladu jeho slov neměli dávat.

Je pravda, že můj hřích dává vyniknout Boží spravedlnosti. Představte si, že malé dítě zlobí a vy ho musíte potrestat, protože je to potřeba k jeho výchově. Znamená to, že jako rodič potřebuji k výchově mého dítěte, aby zlobilo? Určitě ne. Podobné je to i s Pavlovým konstatováním, že "naše nepravost dává vyniknout spravedlnosti Boží". Hned po těchto slovech dodává: "Co k tomu řekneme?"

Pavel tedy v žádném případě nechce říci, že se Boží spravedlnost nebo jeho milosrdenství a dobrota neobejdou bez mé nepravosti. Boží láska není závislá na tom, co dělám. Bůh mé hříchy a mé nespravedlnosti ke své obhajobě nepotřebuje.

Proto může Pavel nakonec napsat, že pomlouvači, kteří tvrdí, že musí dělat zlo, aby mohlo nakonec přijít dobro, budou po zásluze spravedlivě potrestáni. Zlo i zlé lidi čeká Boží soud a po něm potrestání. Důsledkem jejich záliby ve zle a v ubližování druhým bude definitivní zánik.

Pane, děkuji za Tvé varování. Nechci se podílet na zle. Přesto se mi to často stává. Nedělám to schválně. Je to důsledek toho, že jsem Ti ještě nedovolil úplné odstranění zla z mého nitra. Díky, že to se mnou nevzdáváš a pracuješ na mé proměně takovým tempem, jakého jsem s Tvou pomocí schopen.