Vážím si jedné hAdrářky

Ke kontejneru někdo položil úhledně poskládanou hromadu čistého obnošeného oblečení. O chvíli později je oblečení rozházené v okolí kontejneru a vše tak nakonec končí na skládce...Tento obrázek vídávám v našem městě často. A přitom by to oblečení ještě mohlo sloužit dál.

Dobrovolníkům, kteří pomáhají v o.s. ADRA, se občas říká Adráci. A v době, kdy vozili oblečení na Ukrajinu, jim někteří říkali Hadráci. Dnes vám chci představit jednu hadrářku. Jmenuje se Lidka.

Brzy po revoluci, když se poprvé objevila možnost pomáhat v zahraničí, byla mezi prvními, kdo se do této pomoci zapojili. Organizovala sběr starších oděvů, jejich praní, opravování, třídění i balení. A těšilo ji, když nakonec vše naložili na kamión a odvezli do míst, kde tyto obnošené šaty ještě posloužily.

Do toho přišla velká Havlova amnestie a do Frýdku se vrátily desítky bývalých vězňů. Většina z nich měla jen základní oblečení. Někdo na sociálce si vzpomněl na tuhle hadrářku. A tak Lidka se svými kamarádkami oblékala bývalé vězně.

Tehdy ji napadlo, že i u nás přibývá lidí, kteří nemají prostředky na to, aby si pořídili nové šaty. Nejen bezdomovci, ale také rómské rodiny a další lidé ze sociálně nejslabší vrstvy by možná uvítali možnost obléci se do něčeho novějšího.

Od myšlenky nebylo daleko k činu. Byla už v důchodu a tak pro tento projekt nadchla i svou partu důchodkyň. V patře domu, který město poskytlo na tyto účely, vznikl tzv. sociální šatník. Lidé přinášeli oblečení, které už nepotřebovali. Čiperné důchodkyně vše roztřídily a pokud bylo třeba, opravily drobné nedostatky. Nakonec vše poskládaly do regálů. Kabáty, bundy, košile, mikiny a svetry pověsily na věšáky.

Každé pondělí pak nastal čas, kdy ze svých pokladů podělovaly všechny, kdo přišli pro pomoc. Celou dobu spolupracují s městskou sociálkou. Naučily se zvládat i ty méně přizpůsobivé, kteří měli tendenci nabrat všeho co nejvíc, hned za rohem to prodat a zajít na skleničku.

Dnes už Lidku v šatníku nepotkáte. Když se přehoupla sedmdesátka, musela své práce ze zdravotních důvodů nechat.
Vážím si téhle Hadrářky. I když si mohla užívat zaslouženého důchodu, raději se svým manželem svůj čas investovala do pomoci potřebným.

Sociální šatník funguje dál. Parta trochu omládla. Každé pondělí dál oblékají a obouvají chudé obyvatele Frýdku. Vážím si těchto hadrářek i všech lidí, kteří se nebojí pomáhat tím, co umí.
V dnešní době to není samozřejmost.