Tvůj lid přijde dobrovolně

My starší pamatujeme dobu, kdy jsme se těšili na "první máj". Místo do školy jsme vyrazili do průvodu, abychom oslavovali "svátek práce". Pak jsme trochu povyrostli, a už jsme se tak moc netěšili, protože se účast na tomto svátku stala "dobrovolně povinná" a my s oblibou říkali, že jsme "přišli dobrovolně pod nátlakem".

Na tohle jsem si vzpomněl při čtení 110. žalmu, který napsal David:
"Výrok Hospodinův mému pánu:
´Zasedni po mé pravici,
já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám.´
²Hospodin vztáhne žezlo tvé moci ze Sijónu.
Panuj uprostřed svých nepřátel!
³Tvůj lid přijde dobrovolně v den,
kdy pohotovost svoláš;
v nádheře svatyně
jak rosa z lůna úsvitu se objeví tvé mužstvo." (Žalm 110,1-3)

Náboženství bylo často zneužíváno k ovládání lidí. Bylo to účinné, zvláště, když se v lidech vypěstovala "posvátná hrůza" ze šamanů nebo kněží. Pokud většina národa uvěřila, že jejich náboženský vůdce ovládá dobré i zlé síly, bylo vyhráno.

Jako odstrašující příklad se často vzpomíná středověk. Mnozí lidé proto odmítají křesťanství a přijímají jiná náboženství, o kterých věří, že v nich něco podobného nehrozí.

Je to velký omyl. Každá ideologie a každé náboženství je možné zneužít k manipulaci s lidmi. Stávalo se to, děje se to dnes a bude se tak dít až do okamžiku, kdy přijde Ježíš a na naši Zemi konečně zavládne spravedlnost.

Podobné nebezpečí hrozí i v rodinách a nejen křesťanských. Jako rodiče se někdy hodně snažíme, aby děti přejaly stejné hodnoty, jaké sami vyznáváme. A pokud až příliš tlačíme na pilu, může se stát, že to naše děti začnou pociťovat jako nátlak a nebudou se doma cítit svobodně.

Jednou se kdosi zeptal mého syna, zda chodí rád na bohoslužbu. Odpověděl: "Od té doby, co nemusím, tak ano!" Tehdy mne jeho odpověď překvapila. Neměl jsem dojem, že bychom ho k návštěvě bohoslužeb nutili. Ale on to cítil jinak.

Autor žalmu píše, že "boží lid" tvoří ti, kteří v den, kdy je Bůh svolá, přicházejí dobrovolně. Jsem rád, že na takovéto Bohem svolané shromáždění mohu přicházet nejen každou sobotu, ale i v týdnu, kdy se v malých skupinkách setkávám s lidmi, kteří stejně jako já, považují Boha za svého Pána.

Pane, děkuji Ti, že nikoho nenutíš. Děkuji Ti, že i mně dáváš svobodu. Necháváš jen na mně, zda přijdu na tvé shromáždění, nebo raději zůstanu doma. Pomoz mi, abych stejnou svobodu dával i těm, se kterými se setkávám.