To zvládnu sám

Dnes ráno mne v Bibli znovu zaujal příběh z doby, kdy Izrael začal obsazovat zemi, kterou mu slíbil Hospodin. Když s Boží pomocí dobyli nedobytné Jericho, začali přemýšlet o obsazení Aje, menšího města na trase další cesty.

V knize Jozue můžeme číst: Jozue vyslal muže z Jericha do Aje, který byl u Bét-ávenu, na východ od Bét-elu, a řekl jim: "Jděte do té země na výzvědy!"
Muži tedy šli na výzvědy do Aje. ³Když se vrátili k Jozuovi, hlásili mu: "Není třeba, aby táhl všechen lid. Ať vytáhnou jen dva nebo tři tisíce mužů a přepadnou Aj. Nezatěžuj tím všechen lid, vždyť jich je málo."
⁴I vydalo se tam z lidu na tři tisíce mužů, ale museli před ajskými muži utéci. ⁵ Ajští mužové z nich pobili  třicet šest mužů. Pronásledovali je před branou až k lomům a na stráni je pobíjeli. Lid ztratil odvahu, rozplynula se jako voda.
⁶Tu roztrhl Jozue své roucho, padl před Hospodinovou schránou tváří k zemi, ležel tak až do večera spolu s izraelskými staršími a házeli si prach na hlavu. ⁷Jozue lkal: "Ach, Panovníku Hospodine, proč jsi vlastně převedl tento lid přes Jordán? Chceš nás vydat do rukou Emorejců, aby nás zahubili? Kéž bychom byli raději zůstali na druhé straně Jordánu!" (Jozue 7,2-7)

Město Aj bylo v porovnání s Jerichem snadný cíl. Alespoň se tak jevilo zvědům, kteří se vrátili z průzkumné cesty. A Jozue s nimi souhlasí. Možná si říká, že takovou drobností nebude obtěžovat Boha, který vládne celému vesmíru.

Po výprasku, který Izraelci utrpěli, zjišťuje, že udělal chybu. Volá k Bohu a prosí o pomoc. Hospodin řekl Jozuovi: "Vstaň! Co je s tebou, že jsi padl na tvář? ¹¹Izrael zhřešil. Přestoupili mou smlouvu, kterou jsem jim vydal. Vzali z věcí propadlých klatbě, kradli, zatajili to a uložili mezi své věci. ¹²Proto nemohou Izraelci před svými nepřáteli obstát a obracejí se před svými nepřáteli na útěk, protože sami propadli klatbě. Nebudu už s vámi, jestliže ze svého středu nevymýtíte to, co propadlo klatbě.
¹³Vzhůru, posvěť lid a vyzvi jej: »Posvěťte se na zítřek! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Uprostřed tebe je něco, co propadlo klatbě, Izraeli! Nemůžeš obstát před svými nepřáteli, dokud to, co propadlo klatbě, neodstraníte ze svého středu.«" (Jozue 7,10-13)

Druhý den Bůh ukázal na Akána, který svým chamtivým jednáním připravil Izrael o Hospodinovu přízeň. Když Židé tento problém vyřešili, v další bitvě město Aj dobyli.

Při čtení tohoto příběhu jsem si uvědomil, že hřích není jen má soukromá záležitost. Akán svým proviněním zavinil smrt třiceti šesti Izraelských bojovníků.

Na jejich smrti měl ale podíl i Jozue. Možná si říkal: "Město Aj zvládneme sami. K tomu ani Boha nepotřebujeme." Nezvládli.

Hřích Akána a chyba vůdce Jozua umožnily obyvatelům Aje, aby porazili izraelské vojsko. Náprava a pokání pak z Izraele udělalo znovu lid, který mohl říci: "Můj Bůh je vítěz." Izrael byl znovu lidem, za který zápasí Bůh.