Stvořitelova trojtečka

        Naposledy jsme se s člověkem rozloučili krátce poté, co ho Bůh stvořil. Bylo to navečer šestého dne. I na konci tohoto tvůrčího dne Stvořitel konstatoval, že vše, co vytvořil, včetně prvních lidí, bylo velmi dobré.

První dar:  Manželství
        Přišla noc, první noc, kterou naši prarodiče prožijí v rajské zahradě. Někoho, kdo se bojí tmy, možná napadne, zda se právě stvoření muž a žena nebáli, když poprvé zapadlo slunce a přišla tma, kterou probleskovalo světlo měsíce a hvězd.
        Já osobně si myslím, že se nebáli. Ona to vlastně byla jejich svatební noc. A i když Bible neříká, jak ji prožili, mnohé nám napoví, když si zopakujeme zvláštní pověření a požehnání, které uslyšeli od svého Stvořitele: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."⁽¹⁾ Věřím, že oba dva tu noc vychutnávají radost z prvního daru, který dostali od svého Tvůrce. Radují se z daru manželství i vzájemné lásky a blízkosti.
        Spousta lidí dnes hledá štěstí ve vztazích, které jsou daleko od ideálu, který nám nabízí příklad z ráje. Bůh stvořil člověka s touhou po lásce. Každý z nás touží mít někoho, koho by mohl milovat a kdo by zase miloval jeho. Toužíme po důvěrném a intimním vztahu s partnerem. Toužíme mít někoho, komu můžeme věřit, někoho,  s kým bychom mohli sdílet své radosti i trápení.
        Náš Stvořitel hned na počátku ukázal, že tou nejlepší cestou ke štěstí je manželství dvou lidí, kteří se rozhodli svůj vztah svěřit do rukou svého Tvůrce. Manželské štěstí vychází z oboustranné ochoty obětovat se pro toho druhého. Z touhy udělat toho druhého šťastným.

Druhý dar:  Sobota – den pro společenství s Bohem
        Přichází ráno sedmého dne (naše sobota), na které Tvůrce přichystal další dar. Adam s Evou se probouzí do svého prvního celého dne. Jsou zvědaví, co nového dnes Bůh vytvoří. Předpokládají, že Boží tvůrčí práce bude pokračovat. "Co asi dnes Stvořitel udělá?" přemýšlí a čekají, až Tvůrce přijde do rajské zahrady Eden.
        Pak zažívají překvapení. Stvořitel přichází, sedá si a začíná vyprávět. Vypráví o tom, jak vypadá život ve vesmíru. Seznámuje je s problémem zla. Varuje před svůdcem, kterému v Edenu vyhradil jen jedno místo, kde se mohl objevit – u stromu poznání dobrého a zlého. Přidává spoustu praktických rad pro další život.
        Do zahrady Eden přišli i andělé, zástupci civilizací z dalekých planet. Chválí Boha a zpívají o něm nádherné písně. Je to nádherný zpěv, a tak se k nim Adam s Evou po chvíli nesměle přidávají. Rájem se rozléhají oslavné písně. Vzduch je plný radosti a chval...
        V Bibli o tomto nádherném setkání člověka s Bohem i anděly čteme: Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy. Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo."⁽²⁾
        Musel to být nádherný den. Pokud máš chvíli času, tak nečti dál. Zavři oči a zkus chvíli snít. Představ si, že jsi v ráji a nasloucháš vyprávění Stvořitele, které je čas od času přerušované oslavným voláním nebeských bytostí. Zní nádherná hudba. Celé nebe oslavuje svého Stvořitele a Vládce.
        V poslední knize Bible je napsáno: A od trůnu zazněl hlas: "Zpívejte Bohu našemu všichni jeho služebníci, kteří se ho bojíte, malí i velicí."
A slyšel jsem zpěv jakoby ohromného zástupu, jako hukot množství vod a jako dunění hromu: "Haleluja, ujal se vlády Pán Bůh náš všemohoucí. Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu..."⁽³⁾
        Ale vraťme se zpět do ráje. Slunce zapadá a začíná se stmívat. Sedmý den, který Bůh požehnal a posvětil, pomalu končí. Bůh se loučí a odchází ze zahrady. Také andělé se vracejí do svého domova.
        Adam s Evou jsou opět sami. Mají čas přemýšlet o druhém daru svého Tvůrce. Sobota se má stát dnem oslav Stvořitele. Sedmý den má být časem, kdy se naučí odpočívat od "všedních povinností", aby mohli prožít celý den se svým Tvůrcem... Když se setmělo a Adam s Evou usínají jeden druhému v náručí. Ještě ve snu se jim vrací vzpomínky na první sobotní bohoslužbu jejich života.
        Bůh hned na počátku prozradil, že vedle manželství potřebujeme ke štěstí i důvěrný vztah s naším Stvořitelem. Proto nás učí každý sedmý den odložit všední starosti i práce a získaný čas věnovat společenství s tím, kdo nás stvořil. U něj najdeme novou sílu, odhodlání i chuť jít dál.

Třetí dar: Smysluplná práce
        Přichází nové ráno. Adam s Evou opět čekají, co bude. Budou opět celý den chválit svého Tvůrce? Přiletí opět andělé, aby zpívali své nádherné písně? Jsou plni očekávání.
        Tvůrce přichází krátce po rozednění. Bere je s sebou a prochází ráj. Ukazuje jim, co vše pro ně stvořil. Při tom jim vysvětluje, co budou nyní muset dělat oni, aby ráj, jejich domov, zůstal i nadále stejně krásný, jako byl po svém stvoření.
        Stvořitel je pověřuje, aby se stali správci životního prostředí. Vysvětluje, že již před jejich stvořením padlo u božího trůnu rozhodnutí: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi."⁽⁴⁾
        Třetím Božím darem, který má svůj původ v ráji, je smysluplná práce. V knize "Na úsvitu dějin" můžeme číst: "Bůh určil člověku práci jako požehnání, aby zaměstnávala jeho mysl, posilovala jeho tělo a rozvíjela jeho schopnosti. Dokud byl bezúhonný, nalézal Adam v duševní a tělesné činnosti jedno ze svých největších potěšení... Adam neměl zahálet. Náš Stvořitel, který ví, v čem spočívá lidské štěstí, stanovil Adamovi práci. Pravou životní radost nacházejí jen pracující muži a ženy."⁽⁵⁾

        Bible říká, že Bůh stvořil svět v šesti dnech. Pak, jako trojtečku za svým tvůrčím úsilím, daroval člověku tři památníky z ráje:

• manželství včetně radosti z intimity a sexuality,
• sobotu jako den společenství s Bohem i naší rodinou a přáteli,
• smysluplnou práci, která nám pomáhá rozvíjet naše schopnosti.

        Pokud chci být ve svém životě dlouhodobě spokojený a šťastný, pak bych na tuto Stvořitelovu trojtečku neměl zapomínat. Nemá totiž smysl hledat štěstí tam, kde ho nemůžeme najít. Bůh ví, co potřebujeme ke štěstí. Proto nám už v ráji nabídl tyto tři vzácné dary.
______________________
⁽¹⁾Genesis 1,28;  ⁽²⁾Genesis 2,1-3; ⁽³⁾Zjevení 19,5-7;  ⁽⁴⁾Genesis 1,26;  ⁽⁵⁾Na úsvitu dějin str.16;