Sodoma - Gomora

            Lot už žije několik let v Sodomě. Stal se její součástí, i když místní lidé mu stále dávají najevo, že pro ně bude vždy přivandrovalcem. Snad jen jeho bohatství jim brání v tom, aby ho vyhnali. Z jeho daní se mají dobře všichni.

            Jednoho dne navečer sedí Lot kousek od městské brány a pozoruje své okolí. Všímá si, jak se blíží dva cizinci: I přišli ti dva poslové večer do Sodomy. Lot seděl v sodomské bráně. Když je spatřil, povstal jim vstříc, sklonil se tváří k zemi a řekl: "Snažně prosím, moji páni, uchylte se do domu svého služebníka. Přenocujte, umyjte si nohy a za časného jitra půjdete svou cestou."
Odvětili: "Nikoli, přenocujeme na tomto prostranství."
On však na ně velice naléhal; uchýlili se tedy k němu a vešli do jeho domu. Připravil jim hostinu, dal napéci nekvašené chleby a pojedli.
Dříve než ulehli, mužové toho města, muži sodomští, lid ze všech koutů, mladí i staří, obklíčili dům. Volali na Lota a řekli mu: "Kde máš ty muže, kteří k tobě této noci přišli? Vyveď nám je, abychom je poznali!"
Lot k nim vyšel ke vchodu, dveře však za sebou zavřel. Řekl: "Bratří moji, nedělejte prosím nic zlého. Hleďte, mám dvě dcery, které muže nepoznaly. Jsem ochoten vám je vyvést a dělejte si s nimi, co se vám zlíbí. Jenom nic nedělejte těmto mužům! Vešli přece do stínu mého přístřeší."
Oni však vzkřikli: "Kliď se!" A hrozili: "Sám je tu jen jako host a bude dělat soudce! Že s tebou naložíme hůř než s nimi!" Obořili se na toho muže, na Lota, a chystali se vyrazit dveře.
Vtom ti muži vlastníma rukama vtáhli Lota k sobě do domu a zavřeli dveře. Ale muže, kteří byli u vchodu do domu, malé i velké, ranili slepotou, takže nebyli schopni nalézt vchod. (Genesis 12,1-11)

            Slovní spojení "sodoma gomora" je dnes synonymem pro vyjádření hnusu, zkaženosti a vrcholné nemorálnosti. Tenhle příběh poodhaluje, jaká situace v těchto dvou blízkých městech vládla. Ježíš při popisu doby, která bude předcházet jeho návratu na naši Zemi, používá srovnání s tímto městem plným zvrácených lidí. Říká: "Stejně tak bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli; v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra z nebe a zahubil všechny. Právě tak bude v den, kdy se zjeví Syn člověka." (Lukáš 17,28-30)

            My ale zůstaneme v Sodomě. Lot přemlouvá oba muže, aby šli s ním, protože pobyt ve městě není bezpečný. Netuší, že ti dva poutníci jsou Boží andělé, kteří ho přišli zachránit. Snaží se zachránit je, protože ví, jak dokážou být místní lidé krutí k hostům.

            Chvíli po večeři se okolo Lotova domu srocuje dav. Lůza, která se chce bavit. Náš překlad je velice shovívavý. Nešlo tu o poznání Lotových hostů, ale o jejich opakované znásilňování. Jen tak, pro zábavu.

            O tom, jaké poměry v tomto městě vládnou, svědčí i Lotova reakce. Aby zachoval svou čest, raději nabízí té sebrance venku své dvě svobodné dcery. Jenže banda venku má úplně jiné plány.

            Právě ve chvíli, kdy jde Lotovi o život, zasáhnou jeho hosté. Vtáhnou ho dovnitř a venkovní sebranku raní slepotou. V té chvíli Lotovi začíná docházet, koho má doma. Už se je nepokouší chránit, protože je mu jasné, že to zvládnou sami. Najednou se v jejich blízkosti cítí v bezpečí.

            Mnohokrát jsem přemýšlel o tom, proč je tento příběh v Bibli. Nakonec vždy docházím k závěru, že nám díky němu chce Bůh ukázat, jak blízko je návrat jeho syna, Ježíše Krista, na naši planetu. Upadající morálka a prudký nárůst zla všude okolo nám připomíná, že míra lidské zkaženosti se brzy naplní a pak bude zlo jednou provždy zničeno. Shoří podobně, jako shořela města Sodoma a Gomora. To si ale nechejme zase na příště. Dnes můžeme skončit konstatováním, že Bůh vidí každé zlo, i to lidskými soudy nepotrestané, a jednou přijde chvíle, kdy každý, kdo má zlo jako svého koníčka, s tímto zlem zanikne.

            Příběh Sodomy a Gomory mne vede k otázce: "Jak jsem na tom já se vztahem ke zlu? Nejsem s ním spojen tak pevně, že mne jednou pohltí? Neskončím jednou v plamenech i já?" Ať už si odpovím jakkoliv, mohu s tím, na co přijdu, přijít k Bohu. On má moc mne vysvobodit z moci zla a závislosti na něm.