Uliční a kádrovací výbory

Poslední dobou se v diskuzi setkávám se zvláštním jevem. Ten, kdo nesouzní s názorem autora nebo diskutéra, je označován za člena buď „uličního“, nebo dokonce „kádrovacího“ výboru.

     Vy, kteří občas zabrousíte do zdejších diskuzí, asi víte, o čem píšu. Možná jste také zaznamenali, že když se někdo zeptá autora, nebo jeho fanklubu, co je to ten „uliční výbor“, odpovědí je buď mlčení, nebo úhybný manévr a převedení diskuze jinam.

     Při čtení diskuzí jsem nabyl dojem, že členem tohoto výboru se stáváte, když splníte alespoň jeden z následujících předpokladů:
1. Jste voličem koalice a na současné vládě vedle negativ umíte najít i nějaká pozitiva.
2. Neklaníte se Andreji Babišovi, Tomiu Okamurovi či Jindřichu Raichlovi, či dalším populistům, a vnímáte jejich nedostatky i nebezpečí, které hrozí naší zemi, pokud by se ujali vlády.
3. Nevnímáte Rusko jako zachránce evropské kultury a Ukrajinu jako fašistický stát, který je třeba buď zbavit všech nacistů, nebo nejlépe zničit.
4. Nevnímáte Izrael jako vřed a Hamás jako chirurga, který tento vřed jednou provždy odstraní.
5. atd...
Jak už jsem zmínil, zatím jsem nezaznamenal, že by tito blogeři a diskutéři, kteří své oponenty tak rádi cejchují, odpověděli, co jsou to ty jejich výbory, kterými se to v diskuzích hemží čím dále tím více.

     Mám už nějaké roky a tak si pamatuji, že i na naší ulici existovala „místní organizace KSČ“, která dokázala člověku znepříjemnit život. Pro nás to byly „uliční výbory“, které psaly posudky na své sousedy a podle toho, co o vás napsaly, jste se pak mohli nebo nemohli třeba podívat do Jugoslávie. V mém případě podobný posudek rozhodl, že jsem nebyl přijat na střední školu, kterou jsem chtěl studovat.
V té době bylo také běžné, že „závodní organizace KSČ“ rozhodovala o tom, kdo se stane „kádrovou rezervou“ pro případ, že se nějaký „soudruh“ neosvědčí. Pokud jste neměli dobré vztahy s těmito soudruhy "kádrováky", mohli jste na nějaký postup zapomenout...

     Co jsou to ty „výbory“, které tu v diskuzích vytahují na své oponenty ti, kdo mají rádi Babiše, nemají rádi současnou vládu, vzhlížejí k Putinovi a byli by rádi, kdyby Izrael zanikl?
     Pokud s nimi operují ti, kdo aktivně zažili dobu vlády KSČ, a třeba i patřili mezi stranické „kádrováky“ na té „uliční“ nebo „závodní“ úrovni, možná jen teskní po starých časech, kdy by s námi rychle zatočili a ukázali by nám, jaké to je nesouhlasit s jejich názory.
     Když tuto nálepku užívají ti, co tuto dobu nezažili, pak je možné, že závidí těm, kteří byli těmi kádrováky a prostě jen touží po návratu totality, aby se sami stali členy „uličního“ nebo „kádrovacího“ výboru a mohli zažít tu moc rozhodovat o osudech svých protivníků, nebo jen souseda, který je štve, protože je prostě jen úspěšný, spokojený a šťasný. Touží po tom, aby to těm, které nemají rádi, mohli dát „vyžrat“ nejen v diskuzi, ale i pěkně natvrdo v reálném životě. Zakázat jim volit, cestovat, dělat to, co umí nebo co je baví...
Je také možné, že tito lidé jen papouškují názory, které jsou na FB zveřejňovány s upozorněním: „Rychle to přečti, než to smáznou!“ Nedávno byl stažen jeden takový článek z hlavní strany blog.idnes.cz. V diskuzi se hned objevilo: „Vidíte, už byl smazán!“ Článek přitom nebyl smazán, jen byl odstraněn z hlavní strany. Pro někoho je to ale důkaz "Fyjalovy totality".

     Existuje ale i jedno mnohem jednodušší vysvětlení toho, proč tu někteří neustále operují těmi svými výbory – prostě jim jen došly argumenty a nechtějí si to přiznat.