Přežil svou smrt

“Ten už dlouho nevydrží“, slyšel hlas, který zněl hodně z daleka, “dávám mu tak čtrnáct dnů života.“ Druhý hlas oponoval: “To jsi optimista, já bych se nedivil, kdyby...“ Víc neslyšel, protože se znovu propadl do černé tmy.

Když se probral z bezvědomí, rozhodl se bojovat. Bylo mu osmnáct. Byl sportovec, rád běhal dlouhé tratě a tak už měl nějaké zkušenosti s tím, jak bolí trénink. Byl mladý, měl svou víru a chtěl žít.
Odjel se léčit do Sanatoria na Pleši. Tam potkal mladou kuchařku Jiřinku. Láska k ní byla dalším důvodem, proč dál bojovat.
O pár měsíců později byla svatba. Jiřinka se stala jeho ženou. Postupně se jim narodili čtyři synové a jako pátá přišla na svět tolik očekávaná holčička. Děti vyrostly a po první vnučce přicházela další vnoučata a pak i pravnoučátka.

Od té doby už uplynulo šedesátdva let. Mladík, který tehdy ležel v nemocnici s těžkou tuberkulózou, oslaví za pár dnů osmdesát let. Měl být už víc jak šedesát let mrtvý. Tedy alespoň podle těch dvou lékařů, kteří ho málem pohřbili zaživa.

Tuberkulóza, v té době smrtelná nemoc, ho mnohému naučila:
- naučila ho bojovat, nevzdávat se.
- naučila ho radovat se z maličkostí.
- naučila ho pokoře. Uvědomil si, jak blízko do hrobu má i mladý člověk.
- naučila ho víc důvěřovat Bohu.
- naučila ho ... bylo by toho daleko víc.

Možná dnes prožíváš nějakou nepříjemnost. Nebo dokonce tragédii. Dostat v polovině minulého století tuberkulózu, to byl vlastně rozsudek smrti. Většina nemocných na ni umírala. Jedni rychle, jiní pomalu.
Můj táta přežil svou smrt. Díky své nemoci poznal ženu, se kterou příští rok oslaví diamantovou svatbu.

Možná dnes prožíváš nějakou nepříjemnost. Nebo dokonce tragédii. Možná ti právě velká voda zaplavila tvůj dům nebo jsi dostal výpověď z práce... Počkej s hodnocením na zítřek.
Možná jednou, za pár let, až se ohlédneš, zjistíš, že to, co ti dnes připadá jako ztráta, bylo vlastně ziskem. Můj táta tuto zkušenost má.

Nevzdávej se i kdyby nad tvou postelí stáli dva doktoři a řešili, zda budeš žít celých čtrnáct dnů nebo jen do večera. I lékař se může mýlit. Bylo by škoda, kdybys to vzdal předčasně. Pro toho, kdo bojuje, má každý další den smysl.

Vážím si vytrvalosti a bojovnosti. Jsou to vlastnosti, kterým je třeba se učit dřív, než je budu potřebovat. Mnoha lidem už pomohly “přežít svou vlastní smrt“. A já nevím, kdy je budu sám potřebovat. Možná už dnes nebo zítra.