Přejdi Jordán

        Hospodin dobře ví, že Izrael čeká nejtěžší zkouška víry. Právě nyní potřebují naprostou důvěru ve svého vůdce. Proto chystá něco, čím všechny přesvědčí, že Jozue má jeho plnou podporu a důvěru.

Potvrzení Boží přítomnosti a moci
        Všichni jsou připraveni na cestu a tak se přesunou až k samotnému Jordánu. Jeho korytem se valí proudy vody. V této době je zrovna rozvodněný. Spousta Hebrejů přemýšlí, jak se přes tuto překážku mohou dostat. Je jim jasné, že bez zázračné Boží pomoci nemají šanci.
        Hospodin si znovu volá Jozua do stanu setkávání. Dává mu poslední instrukce. Jozue hned svolává všechny správce a předává jim instrukce. Ti pak prochází táborem, vybízí všechny, aby se připravili. Mají vyznat své hříchy a očistit se od všeho zlého, co je v jejich nitru. Správcové také volají: "Posvěťte se, neboť Hospodin zítra mezi vámi učiní podivuhodné věci."⁽⁵⁾
        Po celou dobu je nad táborem vidět Boží přítomnost. Ve dne v oblaku, v noci v ohnivém sloupu. Všichni cítí, že je Hospodin po Mojžíšově smrti neopustil. Netuší, že mnohem mocnější důkaz toho, že jsou Božím lidem, je teprve před nimi.

Následujte truhlu smlouvy
        Ráno jsou všichni připraveni. Dostávají zvláštní příkaz: "Jakmile spatříte schránu smlouvy Hospodina, svého Boha, a lévijské kněze, kteří ji nesou, vytáhnete ze svého místa a půjdete za ní. Mezi vámi a ní bude ovšem odstup zhruba dvou tisíc loket; nepřibližujte se k ní.
Půjdete za ní, abyste poznali cestu, kudy se máte ubírat, neboť nikdy předtím jste touto cestou neprocházeli."⁽⁶⁾
        Kněží berou na ramena tyče, na kterých je upevněna schrána smlouvy. Vstupují s ní do vody rozvodněného Jordánu. Vypadá to, že je proud vody musí strhnout. Všichni s napětím čekají, co bude. Jakmile se nohy kněží ponořily do kalné vody Jordánu, stal se zázrak. "Pak proud vody valící se shora náhle ustoupil vzad, zatímco voda pod nimi odtekla a ukázalo se dno řeky."⁽⁷⁾
        Skupina kněží, kteří nesou archu úmluvy, jdou dál. Uprostřed koryta se zastavují a dávají znamení ostatním že teď je řada na nich. Židé se vydávají na cestu. Kmen za kmenem vstupuje do koryta Jordánu a přechází na druhou stranu.
        Po několika hodinách jsou všichni na druhém břehu Jordánu. Jsou v zemi, která jim už brzy bude patřit. V té chvíli vydává Jozue zvláštní příkaz určený zástupcům jednotlivých kmenů: "Jděte před schránu Hospodina, svého Boha, doprostřed Jordánu. Každý si vyzvedne na rameno jeden kámen, podle počtu kmenů Izraelců. To bude mezi vámi na znamení. Až se v budoucnu budou vaši synové vyptávat: »Čím jsou pro vás tyto kameny?«, odpovíte jim: »Vody Jordánu se rozestoupily před schránou Hospodinovy smlouvy; když procházela Jordánem, vody Jordánu se rozestoupily.« Tyto kameny budou Izraelcům pamětným znamením navěky."⁽⁸⁾
        Jako poslední vystupují na břeh kněží s truhlou smlouvy. V tom okamžiku jako by někdo otevřel neviditelnou hráz a kalné vody rozvodněného Jordánu se vydávají na cestu do moře.

Na Kenaan padl strach
        Z povzdálí to vše pozorují obyvatelé Jericha a také kupci z okolních království. Zpráva o tomto zázraku se šíří Kenaanem. Všichni králové dostávají panický strach z lidu, jehož Bůh dokáže zastavit proud rozvodněného Jordánu. Co udělá zítra?
___________
⁽⁵⁾Joz.3,5; ⁽⁶⁾Joz.3,3-4; ⁽⁷⁾Na úsvitu dějin 230; ⁽⁸⁾Joz.4,5-7;