Před Bohem se nechlub

Máte něco, na co jste hrdí? Něco, čím se rádi pochlubíte? Vzpomínám na dobu, kdy jsem si koupil poslední auto. Byl to tři roky starý Renault Megane Combi. Do té doby jsem jezdil jen v těch nejlevnějších škodovkách a tak jsem byl na své nové auto hrdý.

Je něco v oblasti víry, na co můžeme být hrdí? Můžeme se něčím chlubit před naším Bohem? Poslechněme si apoštola Pavla: "Co tedy řekneme o Abrahamovi, našem tělesném praotci? Čeho dosáhl?
Kdyby Abraham dosáhl spravedlnosti svými skutky, měl by se čím chlubit - ale ne před Bohem! Co říká Písmo? `Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.´
Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti. Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost." (Římanům 4,1-5)

Je to už skoro čtyřicet let. Seděli jsme tehdy v sobotu po dopolední bohoslužbě v malé skupince v modlitebně. Ostatní už odešli. Vyprávěli jsme si o svých životech. Říkal jsem jim o tom, že mi kvůli mé víře hrozí vyhazov ze střední školy. Ostatní mne povzbuzovali, ať vydržím.

Náš kazatel pak vyprávěl, jak dostal na vybranou: "Buďto se vzdáš své víry a pojedeš na olympijské hry, nebo nepojedeš!" Pak se přidávali další a další. Vypadalo to, že jsme v té skupince samí hrdinové víry. Každý z nás už svému Bohu obětoval...

Pak promluvil jeden stařičký bratr. Říkal: "Víte, já jsem kdysi pil a pak, když jsem se vrátil z hospody, tak jsem zbil manželku i děti. V práci jsem kradl materiál a můj život by asi skončil špatně. Pak jsem poznal Ježíše a on můj život obrátil naruby. Zachránil mne před alkoholismem, vězením a dokonce i rodina, která se rozpadala, se dala dohromady. Vím, že Ježíši nikdy nemohu zaplatit za to, co pro mne udělal. A to už vůbec nemluvím o jeho oběti!"

Když skončil, zůstali jsme potichu sedět a pomalu nám docházelo, co nám tím chtěl říci. Taktně nás upozornil na to, že před Bohem se nemáme čím chlubit. Dnes už si ani nepamatuji jeho jméno. Ale za tu lekci jsem mu vděčný.