Pokoj vám

Včera jsem mluvil na pohřbu tatínka mé kamarádky. Přestože jsem už kázal na mnoha pohřbech, vždy jsem stál u rakve člověka, který se během svého života veřejně hlásil k Ježíši. V tomto případě to bylo jiné.

Při přípravě smutečního proslovu jsem si uvědomil, jak nesnadné je hovořit o naději a pokoji u rakve člověka, který nebyl křesťan. Nakonec jsem se rozhodl citovat slova apoštola Pavla ze 4.kapitoly jeho listu do Tesaloniky, která hovoří o naději na vzkříšení. Když mi po pohřbu pozůstalí děkovali za mé kázání, znovu jsem si uvědomil, jak úžasný je můj Bůh, který mi dával vhodná slova.

Apoštol Petr napsal v závěru svého prvního dopisu zajímavé přání všem, kdo ho budou číst: "Pozdravte jedni druhé políbením lásky. Pokoj všem vám, kteří jste v Kristu." (1.Petrův list 5,14)

Jakou spojitost má pohřeb a tato slova apoštola Petra? Kamarádka po smrti svého táty se svými dětmi řešila otázku, zda bude její táta v nebi. Věděla, že táta byl dobrý člověk, který nechtěl nikomu ublížit. Věděla o spoustě dobrých skutků, které vykonal. Jen si nebyla jistá, jak to nakonec dopadlo s jeho vztahem k Ježíši. Celý život se víře bránil. Když pak dostal rakovinu, začal přemýšlet o tom, čemu věří jeho dcera. Ale svůj postoj k Ježíši si nechal pro sebe.

Ve svém proslovu na pohřbu jsem hovořil o tom, že naším úkolem není hledat odpověď na otázku, kdo bude a kdo nebude v nebi. Měli bychom se spíše snažit o to, abychom tam byli my.

Cestou z pohřbu domů se v mé mysli najednou ozvala otázka: "Kdybys dnes umřel, mohli by tví nejbližší na tvém pohřbu říci na shledanou?" Apoštol Petr přeje pokoj všem, kteří "jsou v Kristu". Apoštol Pavel zase napsal: "Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu." (1.Tesalonickým 4,14)

Při tom posledním pohřbu jsem si uvědomil, že bych nechtěl, aby se mí nejbližší po mé smrti trápili otázkou, zda se ještě jednou uvidíme. Chtěl bych, aby i po mé smrti mohli mít ve svém srdci pokoj, protože budou vědět, že jsem "v Kristu" žil i umřel.

Pane, děkuji Ti, že jsem Tě poznal. Pomáhej mi každý den mého života prožít s Tebou. A až jednou přijde ten den, kdy vydechnu naposledy, ať jsi i v té chvíli u toho, aby ti, kdo mne mají rádi, mohli říci: "Vlastíku, na shledanou v Ježíšově království."